Sedím si takhle v zaparkovaném Citroënu DS3 a pozoruji, jak se kolemjdoucí kochají pohledy na něj. Jeden z pocestných dokonce přikládá ruce na okno, mezi ně strčí obličej s myšlenkou nahlédnout dovnitř, všimne si mě, mávne rukou, pozvedne obočí a říká: „Ježiš, promiňte.“ Vylézám ven a říkám: „Chcete se podívat, pane?“ Rád, děkuji, odpovídá prošedivělý pán. Náhoda? Jasně, náhoda.

Přicházím z nákupu na parkoviště k autu, které jsem poněkud vyčůraně nechal před vchodem, a u něj stojí zástup lidí. „Dovolíte, prosím?“ volám za řadou zvědavců. „Ne, já jsem si taky musel počkat,“ odpovídá jakýsi teenager. „No ale já bych potřeboval odjet,“ odpovídám s úsměvem. Další náhoda? Nemyslím si.

Odcházím od auta plný řidičských dojmů po pár kilometrech vydatných okresek a samozřejmě si nepamatuji, jestli jsem zamkl. Když se vracím, už je u něj pejskař, a zatím co si prohlíží nejhezčí aktuální Citroën, nechá svého nejlepšího přítele označkovat dvoubarevná 17palcová kola. Tohle nemůže být náhoda, DS3 je zkrátka krásné auto a svým designem, v našem případě ještě maskovaným černou barvou, zaujímá každého, kdo si doma nezapomněl brýle.

Dobře, je krásný, ale to není všechno. Jistě si říkáte, že nejdůležitější je otázka, jak jezdí. Už jsem trochu zmínil, že jde o hothatch se vším všudy. Nebavíme se o druhém Cliu RS, modle nadšenců rychlých předokolek, bavíme se spíše o juniorském sportovním „hatchi“. Všichni víme, že ostrý „hatch“ může být zábavný, i když nepatří mezi nejrychlejší. 155 koní není mnoho, ale s DS3 celkem cvičí, je to především tím, že zátah, který by vás u atmosférického motoru čekal až nahoře u stropu, kam nedosáhnete a spíš si pro něj jen občas vyskočíte, je tady v celém spektru otáček. A to dělá DS3 opravdu rychlým a snadno použitelným autem.

Když pomineme DS3 Racing, testovali jsme nejsilnější variantu 1,6 THP s výkonem 155 koní a točivým momentem 204 Nm. Pod ním najdete v nabídce benzinových motorů 1,6 VTI (120 koní) a 1,4 VTI (95 koní). Všechny tyto motory stojí na stejném základu, který vznikl ve spolupráci PSA a BMW. Všechny tři motory jásají, když přijde na téma otáčky, ale když přijde naopak na téma spotřeba, tak zbytečně neloudí. Komu by se hospodárnost navíc k zábavnému projevu nelíbila… V Citroënu C3 jsme s 1,4 VTI jezdili průměrně za 5,8 l/100 km a DS3 s THP mi jezdila průměrně za 6,5 l/100 km, ale ostatní v redakci jí dávali za uši a jezdili za 9,2. Naftové motory dnes nejsou na pořadu dne, probereme si je příště.

Nastavení podvozku donutilo mou ženu zavzpomínat na naše bývalé kupátko, které jsem donutil jezdit na přerostlých kolech a závodních silenblokách. No dobrá, možná je podvozek trochu tvrdší, než by vám bylo příjemné, ale obratnost a nadšení pro zatáčky mu nechybí. I se zapnutou stabilizací umí DS3 bezpečně odsazovat zadek pro utažení stopy a na výjezdu ze zatáček vyplodit dostatek přilnavosti. S vypnutou stabilizací už DS3 potřebuje poměrně velké soustředění od svého pilota, na ubrání plynu v zatáčce totiž reaguje opravdu velkoryse a na výjezdu ze zatáčky nechá odlehčené přední kolo trochu promarnit boj s adhezí. Klouzavou záď jsme si zamilovali, problém s adhezí na výjezdu při vypnutém ESP už méně. Se zapnutým ESP je tedy „Déeso“ dokonalejším autem? Záleží to čistě na schopnostech řidiče. Ti méně zkušení jistě ocení i zásah stabilizace při rychlém rozjezdu, který simuluje funkci launch kontrol. Namísto omezení výkonu drží poslušně otáčky a nenechá kola rozhrabat. Dobře ty, Citroëne…

Město má DS3 v malíčku, na parkování se řízení přeposiluje, takže s volantem zvládne točit i vaše drahá polovička. Parkovací senzory pohlídají vaše nárazníky. Díky turbíně je auto v každých otáčkách dostatečně rychlé na úprk mezi splašenými taxíkáři v červených teplákovkách v téhleté naší městské džungli. Na dlouhých cestách vás naopak potěší dlouhé kvalty. Co dlouhé, dlouhatánské… Ať Citroënu nekřivdím, v Corvette C06, ve které téměř nevyužijete poslední dvě rychlosti, byly kvalty opravdu delší. Ale dost vám napoví fakt, že šestka při 100 km/h točí lehce přes 2 000 ot./min. Díky tomu je motor tichý a úsporný. Při jízdě po zakroucených okreskách si zamilujete rychlou a přesnou převodovku a dobře vyvážený podvozek. Ale budete také proklínat jednu věc. Co že vám to kazí dojem ze zábavy? Zvuk motoru. On totiž téměř není slyšet, ani když mu dáváte za uši. Ale oproti interiéru je venku slyšet alespoň příjemný basovitý zvuk.

Už víme, že design Déesa si každý zamiluje, i z interiéru budete mít stejně podmanivý pocit. A co víc, budete se cítit obklopení kvalitními materiály, které k mému překvapení ani příliš nepovrzávají. Velká část palubky je obložená lesklými materiály. Bílá část na pohled působí jako z porcelánové sbírky vaší tchyně (lichotka). Naopak tmavá část je náchylná na otisky prstů. Posaz za volantem je pro ostrý hothatch typický, sedíte trochu výš, a i když budete mít volant až u sebe, stále budete mít krátké ruce. Je to všude stejné. Těšil jsem se, jak si smlsnu na jedné věci, kvůli které běsním s každým autem z koncernu PSA, ale v DS3 k mé smůle a jejímu štěstí chyběla. Je to ovládání vyhřívání sedadel. Jak je nesofistikované a neergonomické si tedy musíme nechat napříště.

Soužití se sportovním Citroënem bylo vesměs velmi příjemné. To auto jede (zátah motoru), nežere (úspora paliva) a bez keců zatáčí (potlačení nedotáčivosti). Jako malá rodinka už jsme trochu bojovali s praktičností, ale pokud nevozíte batolata, resp. jezdíte spíše ve dvou, bude vám praktičnost DS3 stačit. Důkazem oblíbenosti je fakt, že se klíčky a doklady od DS3 v redakci prakticky nezastavily. Pápá, Dées, budeme se těšit na příští setkání!

Technické parametry vozidla Citroën DS3 1,6 THP Sport Chic: