Tohle je moc zvláštní pocit. Připadám si, jako bych jel v luxusní limuzíně – sedím na kožené sedačce, která mi masíruje záda, na silnici koukám přes head-up displej, na infotainmentu s navigací si čtu své esemesky, zatímco tempo bezpečně udržuje adaptivní tempomat a dálková světla přepíná automat – a přitom moc dobře vím, že sedím v dodávce!

To se totiž nedá přehlédnout – sedačka je o dvě patra výš, než sedí všichni ostatní (a jen o jedno patro pod řidiči kamionů) a za sebou mám prostor o velikosti jeskyně. Vlastně to není přesné, Traveller je totiž určený pro rozvážku lidí, ne zboží, takže za řidičem není přepážka, ale otevřený prostor (prosvětlený navíc ještě děleným střešním oknem, aby nepůsobil tak depresivně temně jako jeskyně).

Ten můžete podle libosti naplnit sedačkami – rozvržení je totiž variabilní, takže může volit mezi užitkovějším 2+3+0, byznysovým 2+2+3 nebo autobusovým 2+3+3. Sedačky jdou pak podle aktuální situace různě posouvat nebo rovnou vyjmout, když místo autobusu najednou potřebujete stěhovák.

Díky modulární platformě si můžete vybrat i délku auta – v nabídce jsou tři velikosti:

• Compact (délka 4 606 mm, rozvor 2 925 mm, prostor 3 397 l)
• Standard (délka 4 956 mm, rozvor 3 275 mm, prostor 3 968 l)
• Long (délka 5 306 mm, rozvor 3 275 mm, prostor 4 554 l)

Sami si tedy můžete auto naspecifikovat přesně podle toho, co vlastně potřebujete – prostorné rodinné MPV, shuttle na rozvoz hotelových hostů nebo rovnou autobus pro celý basketbalový tým?

Podle způsobu použití byste měli vybírat i motor – turbodieselovou šestnáctistovku se 115 koni bychom raději vynechali, protože by se s plným autem už dost nadřela. Ideální bude 150koňový dvoulitr (+ 55 tisíc), jelikož jeho silnější 180koňová verze (+ 70 dalších tisíc) je k dispozici jen s automatem.

Ačkoliv právě ten by se ke komfortnímu charakteru auta vlastně docela hodil, ani přesný manuál však zážitek nijak nekazí. Motor se také povedl – díky jeho síle už od nízkých otáček (jen co se prokoušete turbolagem) ho nemusíte drtit. I s poloprázdným autem dokáže slušně cvičit, takže nemusíte jezdit s cihlou na plynu, běžnému provozu v pohodě stačíte. A přitom dokáže být tichý a kultivovaný se směšnou spotřebou průměrných sedmi litrů.

Ani zatáčky Travelleru nevadí, podvozek si s nimi dokáže poradit, akorát se musíte před jízdou sami trochu rozcvičit – tady se netočí volantem předloktími, ale poctivě celými pažemi a někdy i rameny, plus si musíte dávat pozor, abyste si z rukou neupletli vánočku, tak pomalý má Traveller převod řízení. Díky tomu má ale jednak dobrou dálniční stabilitu v přímém směru, zejména však vynikající manévrovatelnost ve městě. Spolehnout se navíc můžete na parkovací asistent a velká zpětná zrcátka, takže šoupnout těch pět metrů oceli do podélného parkovacího slotu je vážně hračka.

Nemusíte se tedy bát používat Traveller denně – není to absolutně žádné utrpení, řidičsky i komfortem je vážně hodně blízko běžnému autu. Asi si ho nevyberete jen tak pro radost, ale pokud vás okolnosti vyžadující velkou přepravní kapacitu donutí, nemusíte věšet hlavu. S touhle dodávkou je totiž větší legrace než s většinou nudných osobáků!

Foto: autor

Technické parametry vozidla Peugeot Traveller 2,0 BlueHDi: