Sedím a nevěřícně zírám na ukazatel průměrné spotřeby. Natočil jsem s Balenem víc než tři stovky kilometrů po dálnicích, okreskách i ve městě a vůbec jsem se s tím nemazal. Vlastně si myslím, že s trochou šikovnosti by tohle číslo šlo ještě trochu srazit, ale to už bych se musel krotit. I tak je výsledek více než uspokojivý – palubní počítač totiž ukazuje průměr pouhých 5,5 litru.

To je číslo, kterým se obvykle chlubí jen malé diesely. Jenže tohle Baleno pod kapotou nemá diesel, ale normální atmosférický benzin. A jaký! No, jen malou čtyřválcovou dvanáctistovku Dualjet, jenže s velkým talentem. Nebudu vás nudit popisem dvojitého vstřikování vylepšujícího atomizaci palivových částic, zvýšeného kompresního poměru (12,0:1) ani upraveného tvarování pístu pro snížení turbulencí ve spalovací komoře a raději shrnu jen to podstatné: tenhle motor dokáže spojit skromný apetit po palivu a nízké emise (98 g CO₂/ km) s výkonem motorů o dvě deci větších.

V provozu tedy ani trochu nezaostává (těch 90 koní totiž rozhýbává pouhých 950 kg!), vytáčí se totiž ochotně už od volnoběhu a rychle nabírá sílu pro svižné rozjezdy, mezi třemi a pěti tisíci pak vyloženě letí (na auto, co má stovku za dvanáct sekund) a nadšeně u toho vrčí. Při běžném tempu je ale tichoučký, takže o něm ani nevíte, až nad stovkou se začne projevovat menší objem spolu s kratším zpřevodováním, takže ideální cestovní rychlost na dálnici je spíš 120 km/h než 140.

Nakonec od skromného Balena nikdo neočekává, že bude fungovat jako dálniční křižník. Mnohem lépe se cítí ve městě a na okreskách, kde exceluje díky skvělému výhledu z auta, hbité manévrovatelnosti a snadnému ovládání. Jeho hlavním posláním je bezpečí a pohodlí, ale podvozek má vrozenou radost z pohybu (znovu – 950 kilo!) a řízení je hračka – brzdy jsou progresivní, spojka přátelská a převodovka jde hladce, jen řízení to trochu kazí trochu přehnanou snahou o vystřeďování.

Interiér pak nabízí tradiční mix robustnosti a promyšlené ergonomie – všechno je na dosah a snadno pochopitelné, a to včetně jednoduchého, ale povedeného infotainmentu. Zamrzí jen tradiční japonské přežitky typu ovládání palubního počítače tyčkou vycházející přímo z budíků nebo pouze jednoúrovňové vyhřívání sedaček zapnuto/vypnuto.

Plně vám to však vynahradí široká výbava, která do třídy malých aut poprvé přináší radarový tempomat s funkcí výstrahy před havárií a nouzovým brzděním. Vedle něj nabízí vrcholná specifikace ještě třeba infotainmentem s navigací a parkovací kamerou, xenony s LED pro denní svícení nebo bezklíčové startování.

Připlácet můžete taky za automatickou převodovku (pro 1,2 je CVT za 42 tisíc, BoosterJet má měničový za 54 tisíc) nebo silnější litrový tříválec BoosterJet (+21 koní a hlavně +50 Nm), jenže ten se nabízí pouze v nejvyšší výbavě za 429 tisíc. Podobně ze hry vypadává i „mild hybrid“ verze dvanáctistovky (v podstatě jde o posílený startér podporující kromě stop-start funkce i rekuperaci při brzdění a drobné posílení motoru při akceleraci), která je k dispozici taky jen v nejvyšší výbavě a ještě s 35 tisícovým příplatkem, což za těch pár ušetřených deci fakt nestojí.

Nejvíc smyslu tak dává zůstat u vynikající dvanáctistovky s manuálem ve střední výbavě Comfort, která má všechno důležité bez zbytečně drahých rozmazlujících hraček – pak jste v tom za snesitelných 303 tisíc. Za tyhle peníze dostanete úsporné, prostorné, příjemně jezdící a nenáročné auto – taková dělá Suzuki už dekády a skutečně v tom exceluje. Pokud se chcete odlišit od davů nudných Fabií a ix20, skočte si pro Baleno, bude se vám líbit. A kdyby soused nechápavě kroutil hlavou, šokujte ho tím, že mu řeknete, za kolik jezdíte.

Foto: Jiří Čermák

Technické parametry vozidla Suzuki Baleno 1,2 DualJet:

Suzuki Baleno 1,2i (90 koní)	Dacia Sandero 0,9 TCe (90 koní)	Hyundai ix20 1,4i (90 koní)	Škoda Fabia 1,2 TSI (90 koní)
0-100 12,3 s 4,2 l/100km kufr: 355 l	0-100 11,1 s 4,9 l/100km kufr: 320 l	0-100 12,7 s 6,0 l/100km kufr: 570 l	0-100 11,0 s 4,7 l/100km kufr: 330 l
cena: 302 900 Kč	cena: 235 900 Kč	cena: 329 990 Kč	cena: 280 900 Kč