Je sedm ráno, venku je tma, prší a je zima, ideální počasí na den strávený v posteli. Jenže je pátek a já musím do práce, takže místo válení pod peřinou sedím za volantem a prokousávám se hustou pražskou dopravou. Mozek mám ještě vypnutý a oči sotva udržím otevřené, z kelímku srkám kofeinový životabudič, přikusuji rohlík se sýrem a přemýšlím, jestli se mi podaří přežít těch posledních osm hodin tohohle zatraceného pracovního týdne. A jestli nemám právě teď na něco ani pomyšlení, tak je to zábava za volantem.

Vybavit si hravou sportovní zadokolku automatickou převodovkou je jako plivání v kostele nebo facka královně – svatokrádež! Ale vzhledem k tomu, kolik času průměrně strávíme nudným popojížděním a postáváním v kolonách, může to někomu dávat smysl. A tenhle měničový šestistupňový automat odvádí svou nudnou každodenní práci velmi dobře – řadí hladce a zbytečně nezmatkuje, ačkoliv při každém větším přišlápnutí plynu podřazuje, protože atmosférický dvoulitr BRZu prostě nemá dost krouťáku, kterého by se převodovka mohla chytit.

Automat ale není to jediné, čím se testovací BRZ odlišoval – dostal taky spoustu příplatkových prvků od STi. Rozdílu si všimnete už na první pohled: nový přední spojler (9 583 Kč), boční prahy (15 572 Kč za oba), zadní spojler (8 386 Kč), odtrhová klapka na zadním křídle (4 170 Kč) a sportovní tlumič výfuku s 114milimetrovými koncovkami (17 585 Kč). Za takhle vyzdobeným BRZem se všichni rádi ohlédnou, protože se všemi těmi spojlery a macatými koncovkami výfuku připomínajícími trysky MiGu 29 vypadá, jako že se jeho maximálka udává v Machově čísle a místo akcelerace se měří stoupavost. Na druhou stranu se taky budete bát zaparkovat blízko obrubníku, abyste tam kus té plastové nádhery nenechali…

A protože se bavíme o STi, vylepšování neskončilo jen u vizuálních parádiček, ale zpevňoval se i postoj: flexibilní výztuha podvozku (13 423 Kč) a přední rozpěrná tyč (7 905 Kč) pomáhají zpřesnit řízení a přiostřit odezvu čumáku, sada zadních ramen s unibalem (15 569 Kč příčná a 8 075 Kč podélná) přinášejí víc stability a jistoty v zatáčkách. Připočtěte si k tomu lepivější Nokiany místo antigripových gum z Priusu, a BRZ s STi díly jako silniční stíhačka nejen vypadá, ale dokonce i jezdí.

Je neděle ráno, dneska jsem si přivstal rád. Slunce už pomalu vykukuje z mraků, silnice ještě zeje prázdnotou a já jsem na důležité nákupní rohlíkové misi, která se nejspíš trochu protáhne. Jakmile totiž jednou skočíte za volant BRZe, nebude se vám z něj chtít pryč. Baví mě už jen to, jak je tu všechno správně, počínaje řidičskou pozicí, která je typicky kupéčková. Žádné hothatchové kompromisy s krátkýma nohama a nataženýma rukama, žádná pozice „na bidýlku“ ani příliš nízko umístěná řadička… Tady se sedí nízko s nohama nataženýma před sebe, volantem před sebou a u hrudníku a ručkou i řadičkou po ruce. Vlastně, řadičku ani moc nepotřebujete, když máte pádla pod volantem – ten navíc nemá žádná stupidní zploštění ani překážející tlačítka, takže vám řízení skutečně nebude nic komplikovat. Tak to má být!

Auto vás perfektně obklopuje, takže s ním okamžitě naprosto splynete. Hned po pár metrech si všimnete, jak je díky STi dílům pevnější a ostřejší. Žádné náklony, jen naprostá jistota, spousta gripu, dokonalá přesnost. A rychlost. Že na ni 200 koní nestačí? To mi rozhodně nepřišlo, když BRZ na každé rovince snadno dosahoval dálničních rychlostí. Proč chtít na okresce víc, když jen riskujete větší ránu? Díky novým koncovkám výfuku má teď motor hutnější zvuk, takže si pocitově připadáte ještě rychlejší.

Největším překvapením je ale to, jak málo vám bude ten automat při řádění na okreskách vadit. Stačí přepnout páku do sportovního módu a pak kliknout pádlem a máte všechno pod svou manuální kontrolou. S automatem je snazší držet motor pod krkem mezi pěti a sedmi tisíci otáčkami, kde ze sebe vydává maximum, protože řazení je rychlé (pravda, dvouspojkám ani novému automatu ZF se nevyrovná, ale o mnoho nezaostává) a nemusíte sundávat ruku z volantu.

Ani o smyky nepřijdete, jen je k nim o trochu horší přístup. Čistě výkonem utrhnete zadek BRZe jen na jedničku, kterou si ale snadno naklikáte. Další alternativou je sáhnout po ručce, ale bez spojkového pedálu pochopitelně přijdete o spojkové kopy (na druhou stranu učení brzdění levou nohou je výrazně intuitivnější). Horší je to, že díky STi dílům a sportovním pneumatikám přijdete o určitou část hravosti (minimalizují se přenosy hmoty, maximalizuje se grip), kterou budete muset nahradit agresivitou a odvahou. BRZ je v této podobě vhodný spíš na rychlou jízdu ve stopě než rozverné smykování každou zatáčkou. Jaký z těchto přístupů je vám bližší?

To nejdůležitější je, že máte na výběr. Hravý, ale trochu nervózní driftovací nástroj, kterým je BRZ v základu, snadno transformujete na sebejistý a efektivní sporťák pouhou výměnou pneumatik, kol nebo dokoupením pár továrních dílů. A jestli z nějakého důvodu nemáte rádi manuál, automat celý ten sportovní dojem nezničí. V jakékoliv podobě je Subaru BRZ mnohem zábavnější a řidičsky uspokojivější auto než kdejaký hot hatch. Na jaké použití si ho pak vyladíte, je už jen na vás.

foto: Jiří Čermák

Technické parametry vozidla Subaru BRZ 2,0R Sport 6AT: