Světle oranžový s bílým čalouněním a peřinkou s krtečkem – přesně takhle si díky prazážitkům pamatuji svůj kočárek. A taky si moc dobře pamatuji, jak příjemně, pohodlně a bezpečně jsem se v něm cítil, stačilo pár zhoupnutí a už jsem byl v limbu. Přesně stejně konejšivě na mě působí i Santa Fe, když si s bohorovným klidem pluje krajinou a zcela mě odtrhává od dění kolem. Ani se mi nechce řídit, radši koukám po krajině a užívám si pohodu.

A rozhodně se mi nechce řadit. Tedy ne, že by na manuálu v Santa Fe bylo něco špatně – je přesný a snadno se používá –, ale kvedlat řadičkou a šlapat na spojku je v tuhle chvíli zcela mimo oblast mého zájmu. Nebaví mě to, spíš obtěžuje. Do tohoto typu auta už prostě patří automat, který vám bude citelně zjednodušovat život a zpříjemňovat cestování. Hyundai si za něj řekne o nemalých 60 tisíc, což vám však jeho přidaná hodnota mnohokrát vyváží.

Jenže náš testovací kousek ho prostě nemá a musí se také obejít bez řady dalších komfortních prvků vyhrazených vyšší výbavě nebo seznamu příplatků, kterými jsou novinářská auta obvykle našlapaná až k prasknutí. Ale je to jen dobře, protože aspoň můžeme přijít na to, jak funguje Santa Fe oholené na dřeň. Ehm, tedy ne, že by základní výbava byla nějak zvlášť chudá, jen se musíte obejít bez koženého čalounění, elektrické sedačky mají jen vyhřívání bez odvětrávání, tempomat není adaptivní, reproduktorů máte jen 6 místo 12 a za navigaci si musíte připlatit. To se ale pořád dá snést, ne?

I bez toho všeho rozmazlujícího balastu si Santa Fe zachovává svůj komfortní a rodinně přátelský charakter. Podvozek umí být úžasně houpavě pohodlný, aniž by postrádal jistotu, motor má dost síly, ale většinu času si jen tichoučce přede (i tak se připravte na spotřebu kolem osmi litrů na sto, Santa Fe je přeci jen pořádný kus auta), a řízení je naprosto nenáročné.

Ani prostor není problém – i když se vpředu pohodlně rozvalíte (a to určitě uděláte, tohle auto k lenošení přímo vybízí), sedne si za vás klidně dospělák a v kufru je tolik místa (585 litrů), že se tam vejde ještě třetí řada sedaček (stojí 20 tisíc a uberou 69 litrů zavazadelníku). Vhodná pro děti. Malé děti. A jen na krátkou trasu. Ale jsou tam a to se počítá.

Ani nejlacinější Santa Fe tak nepostrádá nic z toho, co dělá skvělé rodinné auto: prostor, ergonomii a hlavně uvolňující charakter, který dokáže přenést na posádku a zabránit tak všem stresům a hádkám na palubě, takže si všechny nákupy, cesty do školy i výlety opravdu užijete. Vážně mě nenapadá jiné auto za podobné peníze, které by bylo takhle přesvědčivé. K dokonalosti mu chybí jen jediná věc – automat. Tak nebuďte škrti a připlaťte si za něj.

Foto: autor

Technické parametry vozidla Hyundai Santa Fe 2,2 CRDi 4x4:

Hyundai Santa Fe 2,2 CRDi (200 koní)	Kia Sorento 2,2 CRDi (200 koní)	Nissan X-Trail 1,6 dCi (130 koní)	Škoda Kodiaq 2,0 TDI (150 koní)
0-100 9,3 s 5,7 l/100km kufr: 585 l	0-100 9,0 s 6,1 l/100km kufr: 660 l	0-100 11,0 s 5,3 l/100km kufr: 550 l	0-100 9,6 s 5,4 l/100km kufr: 720 l
cena: 829 990 Kč	cena: 949 980 Kč	cena: 702 900 Kč	cena: 722 900 Kč