Kdo by to byl ještě nedávno řekl, že automobilka proslavená atmosférickými šestiválci pod kapotou sportovních limuzín s pohonem na zadek bude najednou lídrem na trhu dieselových SUV ve čtyřkolce. K neuvěření. Ale doba se mění, požadavky zákazníků taky, a proto má teď BMW v každé SUV třídě vlastní model, kterým láká zájemce o trendy auto s charizmatem značky s roztočenou vrtulí ve znaku. A nás pochopitelně zajímalo, jestli tahle prémiovost obnáší něco víc než jen slavný znáček na kapotě za tučný příplatek. Mají i chladně vykalkulovaná auta po řidičské stránce něco navíc, nebo jde jen o marketingové Potěmkinovo cvičení?

BMW X1 cílí přímo do teritoria VW Tiguan (název vznikl spojením slov tygr a leguán), takže se srovnání s tímhle lidovým premiantem přímo nabízí. Klepete si na čelo? Zkuste to s námi vydržet až do konce článku, tohle srovnání dává víc smyslu, než si teď možná myslíte. Sice Tiguana nemáme přímo po ruce pro klasický srovnávací test, takže se budeme muset spolehnout jen na naše vzpomínky z minulého setkání, ale paměť nám slouží docela dobře, děkujeme za optání.

Vnější design obou aut nechť si laskavý čtenář rozsoudí sám (upřímně X1 mnoho krásy nepobrala, ale že by byl Tiguan nějaký extra fešák, to se taky říci nedá), ale stačí otevřít dveře a X1 začne nabírat náskok. Hlavní výhodou je přirozená pozice za volantem. V X1 vklouznete do sedačky, natáhnete si nohy, volant si přitáhnete k tělu, a přestože sedíte výš, pořád se cítíte uvnitř auta. V Tiguanu si naopak připadáte jako u jídelního stolu – vzpřímená pozice, krátké ruce, krátké nohy. Architektura BMW je také přitažlivější, v podstatě totéž najdete ve trojkové řadě, na jejíž kvality si nikdy nikdo nestěžoval. X1 sice nehraje na měkčené plasty, ale zase je na mnoha místech palubka čalouněná kůží. Ano, je znát, že se v kabině šetřilo (třeba pásy si nenastavíte výškově), ale pořád je celkový dojem lepší než u koncernu – už jen proto, že vám kamarád s Octavií nemůže nadšeně ukazovat, co všechno má ve své kabině i on. Prostorově je na tom Tiguan mírně lépe, ale ne o tolik, aby to stálo za řeč.

Nastartuje a můžete znejistět – tohle že je zvuk prémiového dieselu? Kupodivu to není TDI, které je z téhle dvojice hlučnější. BMW se chlubí svou motorkářskou pokročilostí, kterou zdatně dokumentují tabulkové údaje, které pozoruhodně kombinují vyšší výkony s nižší spotřebou ve srovnání s konkurencí. Jenže zjevně za cenu kultivovanosti. Při klidném tempu je motor docela tichý, ale šlápněte na plyn a hrubě zarachtá. I na volnoběh zvenku ho musíte skoro překřičet. Není to vysloveně nepříjemné, ale udiví to, protože řada méně slavných značek to umí tišeji a hladčeji. Aspoň je motor příjemně pružný a točivý, i výkonově působí o chlup přátelštěji než dvoulitrové TDI.

Trochu i proto, že má za parťáka osmistupňový automat od ZF, který patří momentálně mezi to nejlepší mezi moderními převodovkami. Hladkost řazení snadno předčí dvouspojkové DSG hlavně díky jemnému máznutí na měniči, jak s oblibou říká kolega Matěj. Za automat se připlácí nepřehlédnutelných 53 tisíc, ale stojí za každou korunu, bez něj je prémiová pohoda za volantem X1 poloviční. Spotřeba se pohybuje někde na úrovni sedmi litrů i díky permanentní čtyřkolce, ale to je číslo s Tiguanem zhruba srovnatelné.

Zásadní rozdíl je v tom, jak obě auta jezdí. X1 nejvíc připomíná mírně zvýšenou trojku v kombíku – stabilní, vyváženou, pohodlnou. Náklony karoserie drží pod kontrolou, řízení je přímé a X1 se tak jistě protahuje zatáčkami, ať jsou suché, mokré nebo zasněžené. Není to přímo zábava, ale rozhodně to přináší uspokojení. Dokonce bychom mohli tvrdit, že umí i něco v terénu poté, co jsme s ní překonali úsek s hlubokými kolejemi a ostrým klesáním i stoupáním, kdyby však stejnou trasu těsně před námi nepokořil Citroën Xsara. Ale takhle to má většina SUV, Tiguana nevyjímaje. Ten je však za volantem netečný, tupý a kvůli měkkému podvozku se hodně naklání a ztrácí jistotu. Zkrátka neinspirativní otrava.

A teď přijde ta kritická část – o kolik za prémiové auto zaplatíte víc? Kupodivu je ten rozdíl menší, než byste asi čekali. Tiguana 2,0 TDI 4Motion DSG pořídíte za ceníkových 790 tisíc korun ve vyšší výbavě (navrch má zejména litá kola, multifunkční volant s tempomatem nebo sedačky čalouněné částečně Alcantarou), X1 xDrive18d s automatem je zhruba za nějakých 820 tisíc, jenže s pětiletou zárukou, kde Tiguan nabízí jen tříletou (čtyřletá za příplatek 12 tisíc), čímž se rozdíl částečně smazává. Tady však u obou aut celé dobrodružství teprve začíná, protože příplatkové balíčky mohou konečnou cenovku vyšroubovat daleko, daleko výš. Hlavně u BMW, které nabízí více možností individualizace, to mají mazlíčci prominentů rádi.

Tiguanů se na českém trhu prodá asi čtyřikrát víc než X1, to však vůbec neznamená, že by byl o tolik lepší. Vlastně souboj lepšího mainstreamu s pravou prémiovou značkou dopadá dost nerozhodně. Cenou a praktičností má Tiguan mírně navrch, BMW X1 mu to oplácí převahou ve všem, co souvisí s řízením a jízdou. Vyberte si sami, co je pro vás důležitější. My bychom raději ještě trochu naspořili a koupili si 318d touring v zadokolce, protože ta je ještě prostornější, úspornější a hlavně se moc příjemně řídí. Ale pokud opravdu toužíte po SUV, můžete být překvapeni, že za cenu lidového auta si můžete pořídit něco méně okoukaného a přeci jen prestižnějšího.

Pozn.: Bitevní vřava tohoto myšlenkového souboje X1 vs. Tiguan byla tak brutální, až se změnila ve skutečnost – v jedné odpolední pražské koloně to do naší testovací X1 právě VW Tiguan zezadu bezohledně (a nepochopitelně) napálil. Odnesly to sice jen plechy a plasty, bohužel se to však přihodilo ještě před fotografováním, což je důvod, proč u tohoto článku zcela výjimečně máme PR fotky a ne naše vlastní.

Technické parametry vozidla BMW X1 xDrive18d Steptronic: