foto Driversweb.cz

Volkswagen Passat 2,0 TDI 4Motion – let první třídou

Datum článku: 7.9.2011 | Autor textu: Martin Jánský

Hvězdná stálice střední třídy je tu ve své další generaci. Je lepší než ta předchozí? A nakope soupeřům konečně zadek nejen v kvalitě zpracování, ale i v zatáčkách? Náš distinguovaný testovací jezdec v nenápadném tmavém obleku to vyrazil zjistit.

Volkswagen Passat je jako starý, dobrý přítel. Po těch skoro čtyřech dekádách, co se známe, už o něm vím prakticky všechno. Vím, že je na něj spoleh jako na nikoho jiného, pracovitý kolega i zodpovědný rodič. Jen trochu suchopárný. Znám ho už tak dobře, že mě snad ani nedokáže ničím překvapit. A přesto to tentokrát dokázal. To osvícení přišlo přesně v momentě, kdy jsem poprvé… Ale ne, vezmeme to od začátku.

Volkswagen přistoupil na hru velkých prémiových německých výrobců (Audi a BMW) a sjednotil design jednotlivých modelů v rámci celé výrobní řady. Nejsem si jist, že měl někdy někdo problém vzpomenout si v showroomu, jestli se přišel podívat na Golf nebo Phaeton, ale teď už stačí prodejci ve dveřích jen říci: „Chci čtyři a půl metru Volkswagenu, čtyři dveře a velký kufr, prosím!“ a on vás už zavede ke správnému modelu. Marketingoví odborníci možná nedokázali snést, že se našli zákazníci, kteří si oblíbili design Pola, a proto se nenechali dealerem přesvědčit, že potřebují větší a dražší Golf, ale já osobně si nemyslím, že je to dobrý důvod, aby všechna auta od stejného výrobce vypadala… stejně.

Skutečně dá docela práci odlišit z větší dálky Jettu, Passata a Phaetona, protože kromě délky jsou designové rozdíly skutečně malé (tvar LED v předních světlech mnohé napoví). Majitele Jetty určitě potěší, když budou jeho auto považovat za Passat, opačně to ale funguje o poznání méně uspokojivě. Ale dnes jsme tu kvůli novému Passatu. Spíše by se asi hodilo místo „nový“ použít spojení „důkladně přepracovaný“. Volkswagen se, a přiznejme, že ne zcela neprávem, domnívá, že jeho produkty jsou na tak vysoké úrovni, že není třeba revoluce k jejich dalšímu zlepšení. Proto vzali inženýři minulý Passat a každou jeho část vylepšili. Tento klasicky německy úzkoprsý, ale zároveň typicky precizní přístup, bych bez váhání rozcupoval na kusy, kdyby nefungoval. Jenže on funguje.

Dokonalost. Italové ji vidí v postavě sochy Davida, Švýcaři v přesném hodinovém strojku a Němci v pořádku. Sedněte si do interiéru Passatu a pochopíte. Britský kolega novinář Andrew Frankel nedávno použil vyjádření o „antiseptické atmosféře, která vymýtila charakter v honbě za ergonomickou dokonalostí“ pro hodnocení kabiny nového Tuaregu a já jen stěží dokážu najít trefnější popis i pro Passat. Wolfsburští ergonomové by měli dávat kurzy většině návrhářů interiérů od konkurence, protože pohodlnější pozici v jiném autě než s VW ve znaku sotva najdete. Stejně tak těžko najdete lepší ovladače a tlačítka, kterých je tak akorát a jejich význam nepochopí snad jen silně zaostalý šimpanz. Ale i ten je bude schopný najít za jízdy i poslepu.

Zpracování je tradičně nedostižné, materiály přesvědčivě kvalitní a hodnotné (hliník na palubní desce i kůže a alcantara na sedačkách), všechno je prostě dokonalé. A přesto tu něco chybí. Právě ten genius loci, který by vás při každém nasednutí okouzlil. Ale VW tradičně hraje na notu kvality a ta je naprosto příkladná a vše prostupující. Nejzásadnější výtkou jsou příliš nakloněné palubní hodiny, asi o 12,73°, což možná zodpovědnému inženýrovi právě způsobilo bolení hlavy, ale vy si toho nejspíš ani nevšimnete. Tak bezchybný je interiér Passatu, který vás navíc bude těšit po celé dekády, kdy zůstane ve stejném stavu bez známek únavy. Jen pokud se smíříte s tím, že je poněkud neosobní.

  

Podobně neosobní je i jízdní zážitek. Naskočte do Passatu, vyrazte na dálnici a – střih – jste o 500 kilometrů dál a ani nevíte, jak jste se tam dostali. Cestovat Passatem je jako létat první třídou. Snadno a rychle se dostanete z bodu A do velmi vzdáleného bodu B naprosto odpočatí a připravení uspět v obchodním jednání nebo si užít dovolenou s rodinou. Jen bez sledování filmů a palubní stevardku si budete muset sehnat sami. Není součástí výbavy ani za příplatek.

Se 140 koni a 320 Nm máte dost síly, abyste na dálnici mohli diktovat tempo vy, a ne ukazatel spotřeby nebo ochota dál zrychlovat. Ať už jedete jakoukoliv rychlostí, skvěle utlumený dvoulitrový common-railový diesel si jen tiše ševelí a z nádrže jen usrkává (jezdili jsme v průměru za šest a půl, ručička palivoměru odmítala klesat), podvozek filtruje nedostatky povrchu, audio hraje vaši oblíbenou hudbu, pohodlná sedadla konejší vaše unavená záda a stevardka ze zadní sedačky masíruje vaše ztuhlá ramena a krk. Cítíte, jak vás opouští napětí?

Až potud jste si podobný text mohli přečíst v každém dosavadním testu předchozích Passatů. Vysoká kvalita, ale do děje vás nevtáhne. Náš Passat měl ale v rukávu schovaný trumf – Haldex čtvrté generace. Omlouvám se, teď budeme muset trochu zabřednout do techniky, zkuste neusnout. Mezinápravový diferenciál Haldex dovoluje trvale pohánět přední nápravu a při prokluzu kol přenést výkon i na tu zadní a balancovat ho tak, aby měl vůz co nejlepší trakci. To přináší výhody úspornosti pohonu jedné nápravy se schopnostmi čtyřkolky ve zhoršených trakčních podmínkách. Základní systém zůstal nezměněný, ale nová generace získala jednu cennou funkci – jedná proaktivně. Tedy nečeká, až kola proklouznou, ale přenosem výkonu prokluzu předchází. Ještě jste neusnuli? Snad ne, protože byste přišli o akci a o mé prozření!

Tahle drobná změna, o které se v propagačních materiálech mnoho nedočtete, má zcela zásadní vliv na váš úsměv za volantem. Letíte po rovině, blíží se zatáčka, ostře brzděte, a pak, těsně před apexem, oproti vší logice přitlačte na plyn. Místo pískání gum a výletu po tečně ven ze zatáčky se nos stočí dovnitř zatáčky, to jak zabere zadní náprava a přední v tažení poleví, a na další rovinku vás to vystřelí bleskovou rychlostí bez tahání za volant tak obvyklého u běžných předokolek. Cože? Passat se sportovní náturou? Ne úplně, ale tohle hravé chování dokáže řidičského fajnšmekra okouzlit a inspirovat. Dáme si to ještě jednou? Další brzdy, další pobídnutí plynu a další utažená stopa. Řidičský zážitek za volantem Passatu konečně dostává hloubku, konečně se ukazuje šířka jeho schopností v celé míře.

  

Museli byste jet jako bezmozek, abyste ho na suchu utrhli, ale když sprchne a vypnete stabilizaci, dokáže 4Motion i stabilně driftovat. Povolte plyn a auto se znovu stočí dovnitř, tentokrát už razantněji. No, nemáte dělat blbosti. Zapnout stabilizaci a zpátky na silnici. Motor se chová skoro nedieselově, musíte ho točit až ke čtyřem tisícům, abyste z něj vymáčkli i toho posledního koníka. Nebojte, nechá si to líbit a ještě vám do toho ani zemědělsky nerachtá. Podvozek předvádí vyvážený kompromis mezi sportovní tuhostí a komfortním pohupováním, za všech okolností zůstává naprosto sebejistý. Připočtěte si hbité řazení, přeposilované brzdy a lehce zpomalené řízení bez citu a máte celistvý obraz poněkud nekonzistentního jízdního zážitku. Tak uspokojující sport to zase není.

  

Passat ale nestaví své renomé na zábavě za volantem. Passat triumfuje svou bezprecedentní kvalitou, totální promyšleností, přesvědčivou prostorností (dozadu se snadno vejde dospělý a v hlubokém kufru ztratíte nejeden kufr) a spolehlivou funkčností. Passat je o detailech, které ani nevnímáte, jak dokonale fungují. Berete je jako samozřejmost, dokud nezjistíte, jak špatně můžou fungovat v jiných autech. Stejně tak kvalita jízdy samotné ve vás nevyvolává pochyby, že jste podepsali tu správnou kupní smlouvu. Jen si ho podepište, protože díky jeho nenápadnosti a všudypřítomnosti budete často na parkovištích před obchoďáky hrát svou oblíbenou společenskou hru „Najdi svoje auto“.

Problém je, že kromě dojmu kvality ve vás pobyt v autě ani jízda samotná nevyvolává vlastně skoro nic. Passat je německy chladný a odtažitý, ve své dokonalosti a promyšlenosti je zkrátka trochu nudný a neosobní. Takže i můj verdikt je vlastně stejný, jako všechny předchozí, ale jedna změna tu je. Pokud chcete vykřesat trochu zábavy za volantem, zainvestujte nemalých 45 tisíc do varianty 4Motion, na každé zakroucené okresce se vám bohatě vrátí, o sněhu ani nemluvě. Pokud chcete bezchybný sedan a místo radosti z řízení je vám bližší kvalita a vyrovnanost, nic lepšího než Volkswagen Passat v této třídě neseženete. Starý přítel je stále na vrcholu, teď navíc v lepší formě než kdy dřív.

foto: Jan Svoboda

 

 

Technické parametry vozidla Volkwagen Passat 2,0 TDI 4Motion:

 

Stav vozu/rok výroby

nový/2011

Stav tachometru

15 000 km

Základní cena vozu

759 200 Kč

Hmotnost

1 637 kg

Motor

řadový

Plnění motoru

přeplňovaný turbodmychadlem

Uložení motoru

vpředu napříč

Počet válců

4

Počet ventilů

16

Palivo

nafta

Objem

1 968

Výkon

103 kW (140 koní) při 4 200 ot./min.

Výkon/hmotnost

86 koní/t

Točivý moment

320 Nm při 1 750 - 2 500 ot./min.

Zrychlení 0−100 

9,9 s

Max. rychlost  

210 km/h

Počet rychlostí 

6

Převodovka

manuální

Poháněná kola

přední, resp. všechna čtyři prostřednictvím spojky Haldex

Spotřeba kombinovaná

5,3 l/100 km

Spotřeba ve městě

6,3 l/100 km

Spotřeba mimo město

4,6 l/100 km

Objem palivové nádrže

70 l

Zavěšení přední nápravy

vzpěry MacPherson, stabilizátor

Zavěšení zadní nápravy

čtyřprvkové nezávislé zavěšení, stabilizátor

Rozměr pneumatik

235/45 R17

Délka

4 769 mm

Šířka

1 820 mm

Výška

1 470 mm

Rozvor náprav

2 712 mm

Objem zavazadlového prostoru

565 l

 

 

Potěšilo nás: Naštvalo nás:
+ Hodnotný design zvenku i uvnitř    – Poněkud neosobní
+ Pohodlný podvozek – Mondeo dokáže za volantem pobavit   
+ Kultivovaná jízda – Není co mu víc vytknout
+ Neprůstřelná kvalita  
+ Chytrý 4Motion  

 

 

 

VW Passat 4Motion

2,0 TDI (140 koní)  

Audi A4 Quattro

2,0 TDI (143 koní)  

Ford Mondeo

2,0 TDCi (140 koní)

Škoda Superb 4x4

2,0 TDI (170 koní)  

0-100 9,9 s

210 km/h

5,3 l/100km

0-100 9,3 s

 215 km/h

5,5 l/100km

0-100 9,5 s

 210 km/h

5,3 l/100km

0-100 9,0 s

 219 km/h

6,2 l/100km

cena: 759 200 Kč

cena: 892 600 Kč

cena:  705 590 Kč

cena:  750 900 Kč

Galerie

Komentáře