Řízení Subaru je jako výlet do jiného, lepšího světa. Už na prvních pár metrech poznáte, že řídíte skutečné auto a nesedíte jen v obýváku nebo kanceláři s volantem, jak tomu bývá u dnešních evropských aut. Najednou si zase vzpomenete, jaké je to opravdu ŘÍDIT, ne se jen vézt. Ostatní auta byla prostě konstruovaná jen s ohledem na to, aby bezpečně dojela tam, kam mají, takže vlastně už moc nezáleží na tom, jak dobře je zvládnete mít pod kontrolou, protože jejich dynamické nedostatky dovedně skrývají velmi přísné asistenční systémy.

Jenže Japonci to ještě pořád berou jinak - pro ně je auto pořád autem, ne jen věcí. Důraz na co nejlepší ovladatelnost a na jízdní vlastnosti jejich produkce mi pak úplně vyrazí dech, kdykoliv si do nějakého kousku sednu. Tady v Subu není jízdní stabilizační systém proto, aby zachraňoval nedokonalosti podvozku, tady prostě musí být jen kvůli americkým právníkům a evropským regulím. Prostí uživatelé možná nechápavě kroutí hlavou, ale praví nadšenci tomu dokáží naprosto propadnout a banality jako pár starých tlačítek v interiéru, graficky zastaralou parkovací kameru nebo třeba sporadicky fungující trojblik blinkrů rádi přehlédnou. To k japonským autům zkrátka patří, je to už jejich charakter.

Napadá mě jen jedno další SUV, které má tak vyvážený, sofistikovaný podvozek a takový důraz na pohodový řidičský pocit z ovládání auta. Je to Mazda CX-5 - ano, zase Japonec. Ale zatímco Mazda se honí za úspornou efektivitou, tak Subaru jezdí stále na poctivé mechanice. Největší rozdíl je vidět v pohonu všech kol, kde si Subaru hrdě stojí za samosvorným centrálním diferenciálem u manuální verze a aktivním diferenciálem u automatu. Mazda si musí vystačit s úspornější Haldexovou náhražkou diferenciálu, takže už asi tušíte, kdo v náročném terénu dojede dál...

Označení Forester XT tradičně odhaluje, že je pod kapotou benzinový čtyřválcový boxer s turbem. V aktuální generaci je to 2,0 l s 240 koňmi a 350 Nm. Projev motoru ladí se „Subaráckou oldschoolovou řidičskostí“ a plný zátah motor posbírá na dnešní dobu relativně vysoko, až od cca 2500 ot./min. O to intenzivněji pak ale táhne.

Není to ten moderní motor spoutaný bruselskými nařízeními, takže projevuje známky charakteru, ale to se podepisuje i na spotřebě, kterou jde držet kolem 8 l/100 km jen dokud na to někde pořádně nešlápnete - s každou plnou akcelerací pak spotřeba velmi ochotně povyskočí, při plném kalupu jsou čísla kolem 15 l/100 km najednou hrozně snadno dosažitelná. V průměru se ale dá jezdit za snesitelných deset, což tak nějak odpovídá SUV s trvalým pohonem všech kol, výkonným benzinem a automatem.

Nejsilnější Forester můžete mít jen převodovkou Lineartronic s plynule měnitelným převodem. Většinu času je motor v nízkých otáčkách těsně nad volnoběhem, takže o něm ani nevíte. V inteligentním módu připomíná zrychlení auta tak trochu vzlet dopravního letadla, přijde mocný zátah a okolní hluk je mezitím pořád stejný. Kdo si rád užívá pevných kvaltů raději než jednoho klouzavého, tak jich má Forester připravených hned imaginárních 8 v manuálním režimu Sport Sharp# (v inteligentním režimu 6), ale moderní automaty a dvouspojky jsou přeci jen o něco sofistikovanější. Kvalty jsou hodně dlouhé a spíše než mezera při řazení stupňů vznikne takové krátké odpálení auta kupředu.

Převodovka reaguje na kickdown komfortně hladce a tím bohužel i tak trochu ospale, s prodlevou za turbem je pak najednou čekání už z kategorie „dlouhé“. Stačí ale na volantu stisknout tlačítko Sport nebo Sport Sharp# systému Si-Drive a z uhlazeného SUV začne být přiostřená střela s tak rychlou odezvou na plyn, že se i řidič s prvním zrychlením nečekaně praští o opěrku hlavy.

Mezigeneračně se z Foresteru stal velký kus auta, už není jen přizvednutou Imprezou (takové je teď Subaru XV). Teď je Forester dostatečně prostorný i pro dlouhé cesty v plném pětičlenném obsazení a zároveň už je tady důležitější jistota podvozku namísto hravosti na limitu přetáčivosti a neutrality tak, jako to umí právě třeba XV. Pořád si ale můžete užívat ten pocit naprosté kontroly nad tím, co auto dělá, vychutnávat si silný zátah motoru a protahovat Forestera zatáčkami, jako byste to dělali s hot hatchem. Najednou už vám tak velký ani nepřijde, tolik mrštnosti ze sebe dokáže vydolovat. A až přijde čas na běžné cestování, bezestupňová převodovka uhladí přísun výkonu do autoritativních, ničím nepřerušovaných zátahů a přesně tak splní požadavek na rychlé a přitom komfortní cestování. Poctivý mechanický pohon všech kol je přitom něco, co musí každého fandu motorismu nadchnout, protože takhle je to zkrátka správně.

Mrkněte dolů do tabulky srovnání s konkurencí a pochopíte, že Forester XT je tak trochu třídou samou pro sebe. Menší a slabší konkurenci zašlapává do země a prémioví Němci proti němu působí trapně předraženě. Na trhu skutečně není jediné srovnatelné auto, které by mělo tolik rychlosti a řidičskosti, a přitom dokázalo nabídnout i prostor, pohodlí a neochvějné vlastnosti v terénu. Forester je prostě svůj a tak to má být. U Subaru je svět ještě v pořádku.

text: Matěj Slepička | foto: Jiří Čermák

Technické parametry vozidla Subaru Forester 2,0 XT: