Funkce. Často na ni my, nadšení řidiči a milovníci aut, zapomínáme, jelikož vnímáme auta jako objekt vášně, který nás okouzlil a prostě ho musíme mít, i když je mnohdy zcela nesmyslné. Jenže my novináři pravou funkci nesmíme zapomínat otestovat. Takže supersporty bereme na okruh (i když v reálu většinou jen stojí před kavárnou), s SUV jezdíme do terénu (ačkoliv majitelé většinou neopustí asfaltku) a MPV většinou… neplníme lidmi, protože testovacích pasažérů má testovací jezdec většinou nedostatek. Většinou je plníme nákladem, třeba když někdo potřebuje odstěhovat. Ale to je už nuda, nakonec praktičnost vnitřního prostoru lze snadno zhodnotit i pohledem. Takže jsem chtěl testovací proces MPV inovovat a přijít pro Zafiru Tourer s větší výzvou. Jako třeba přivézt celý volejbalový tým k nějakému slavnému vítěznému zápasu nebo nechat v kabině odehrát zápas vodního póla. Jenže pak mi volal známý, že potřebuje přestěhovat, a bylo rozhodnuto.

A bylo to jen dobře. Zafira Tourer nejen pomohla dobré věci, ale také ukázala své kvality. V základní pětimístné konfiguraci má zavazadlový prostor objem 710 litrů, ačkoliv na to možná nevypadá. Kufr je mělký, ale díky tomu je v rovině s hranou pátých dveří a v jeho podlaze jsou skryty sedačky třetí řady. Přes ně je položena ochranná podlážka, která se dá šikovně ohýbat a dělit tak prostor na menší oddíly, aby věci v kufru nepochodovaly. Složit sedačky prostřední řady je snadné, stačí zatáhnout za poutko – což mi bohužel trvalo zjistit asi tři minuty, kdy jsem pobíhal kolem auta, zkoumal konstrukci sedaček, tahal za různé její části a v mezičase uštědřil ergonomům Opelu nějakou tu nadávku, za což se jim tímto zpětně omlouvám. Chyba tentokrát byla jednoznačně v mém přijímači. Výslednou jeskyni mohu objemově vyjádřit v počtu skříněk a poliček, květináčů, pytlů s oblečením, zahradních křesílek nebo délce ozvěny, když dovnitř vykřiknete „Opel“ (pro pořádek čtyři echa), ale větší vypovídací hodnotu má tovární hodnota 1 860 litrů. Přiznávám ale, že jsem neměl dost igelitových pytlů a tak dlouhou hadici k hydrantu, abych to číslo ověřil.

Ale MPV není dodávka, takže převážení lidí je důležitější než převážení nákladu. A i tady Zafira Tourer obstála. Velké prosklené plochy bočních oken spolu s panoramatickým předním oknem a střešním sklem prosvětlují a zútulňují interiér. Vpředu je místa spousta, díky širokému rozpětí nastavení volantu i sedačky si pohodlnou pozici najde jistě každý řidič. I ve druhé řadě je dostatek prostoru ve všech směrech, sedačky jsou navíc posuvné, takže není problém nabídnout pasažérům prostor pro nohy hodný luxusní limuzíny. Dvě sedačky třetí řady jsou však skutečně spíše pohotovostní, víc než malé děti nepojmou. Aspoň že díky systému Flex7 se s jak druhou, tak i třetí řadou snadno operuje, není třeba žádná velká síla, takže se ani dámy nemusí strachovat pracovat s variabilitou vnitřního prostoru.

A rozhodně se nemusí bát řídit, Zafira Tourer se ovládá snadno, obzvlášť s automatickou převodovkou (za příplatek 45 000 Kč), kterou byla vybavena testovací verze. Tím odpadá starost o spojku a kvedlání klackem, umělá inteligence zvládá vždy a včas připravit správnou rychlost. Tím se cestování podstatně zjednodušuje a uvolňuje, dokonce může být vždy jedna ruka volná pro rtěnku, telefon nebo pohlavkování dětí. Stejně jako v Astře, tak i v Zafiře skvěle funguje ovládání jízdních režimů Flex-Ride. V běžném módu je řízení lehké, odezva na plyn přiměřeně vlažná a podvozek skvěle pohodlný, Sport naopak přitvrdí podvozek, řízení ztuhne, odezva na plyn se zrychlí a převodovka déle drží rychlosti. A budíky se podsvítí červeně. Nicméně toto vše jde snadno v menu palubního systému nakonfigurovat v zaškrtávacím menu. Tlačítko Tour, kterým se nastavení auta přepne do ještě mírně pohodlnějšího režimu, než je standardní nastavení (ačkoliv vliv není příliš citelný), je na vzdálenější straně palubní desky, lépe na dosah pasažérovi. Asi aby vás žena mohla snáz umravnit, až bude mít pocit, že jedete zase jako blázen.

Zafira Tourer nemá rozměry autobusu, proto se tak nechová – toto strohé tvrzení je však hrubé podhodnocení práce inženýrů Opelu, kteří odvedli skutečně dobrou práci, protože Zafira jezdí a řídí se lépe než třeba opěvovaný Ford S-Max. Nijak se nekymácí, ani se moc nenaklání, skvěle drží stopu a tlumí nerovnosti, řízení je přímé a přesné, silný a úsporný diesel si s převodovkou perfektně rozumí. I ve sportovním módu je podvozek příkladně poddajný a není problém přinutit děti na zadních sedačkách zvracet při prohánění nezkušených motorkářů zatáčkovitými silničkami, když se necháte unést. Ale po většinu času vám bude stačit běžný režim. Snad jen při předjíždění mi chyběla rychlejší odezva na plyn – motor se pomalu sbíral a převodovka lovila správný kvalt, což trochu znesnadňovalo odhad. Stačilo jen rychle přepnout na Sport a po úspěšném předjetí přepnout zpět na pohodu a vše se vyřešilo snáz, než se zdržovat s manuálním režimem převodovky. Když však nebudete spěchat a budete si spíš užívat klidnou jízdu, těžko najdete na dynamice Zafiry nějaký nedostatek. Snad jen motor by mohl být o chlup kultivovanější, ale takové už dieselové Opely prostě jsou – tady je alespoň velmi slušně utlumen.

Palubní deska je převzatá z Insignie/Astry a je skutečně povedená, navíc si klidné cesty krajinou můžete zpestřit oblíbenou hrou „Najdi svoje tlačítko“. Hraje se tak, že si jeden vybere libovolné tlačítko z palubní desky („Vysouvání CDčka“) a druhý ho musí najít („Počkej, to jsem tu už někdy viděl...“), což ukrátí hodnou chvíli. Skutečně je tu přetlačítkováno, ale po delším soužití vám to určitě ani nepřijde a naopak si budete nejspíš libovat v tom, jak je vše snadno dostupné bez tonutí v hlubinách menu, submenu a subsubmenu. Velmi šikovná je konzola ve středovém tunelu. Díky posuvnému systému můžete šikovně laborovat s úložnou schránkou, držákem na nápoje a loketní opěrkou. Materiály jsou bez výhrad, v noci pak nastoupí ambientní červené osvětlení, které dotváří atmosféru kvality, pohody a komfortu.

A přesně tak působí celá Zafira Tourer. Kvalitní, pohodová, komfortní. Možná jí kvůli té německé serióznosti chybí trocha rodinné přátelskosti, kterou umí vykouzlit Francouzi, ale oproti nim bude Zafira Tourer spolehlivější a konzistentnější. Tohle auto totiž prakticky nemá jedinou zásadnější chybu! Prostorné, praktické, pohodlné, dobře se řídí a dobře i jede. Navíc si přiznejme, že i hodně dobře vypadá. Co víc si může běžný řidič od svého nového rodinného auta přát? Minule jsem tu remcal nad smutně zastaralou Antarou, tohle je ale úplně jiné kafe. Nové Opely jsou opravdu dobrá auta. Teď už jen, aby to pochopili i zákazníci plní předsudků.

foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Opel Zafira Tourer 2,0 CDTI AUT6: