Když v roce 2006 Nissan ohlásil, že místo hatchbacku nižší střední třídy postaví SUV, hodně lidí se chytalo za hlavu. Ne proto, že by jim Almera, která tak zesnula bez nástupce, tolik přirostla k srdci, ale proto, že právě segment aut velikosti Golfu je v Evropě jedním z největších trhů (druhý po třídě mini) a vystoupit z něj se podobá sebevraždě. Je však zároveň jedním z největších bojišť, do krve tu spolu válčí snad až příliš mnoho konkurentů. Od Nissanu to tedy nebyla dezerce z fronty zasluhující kulku, ale příklad geniální válečné lsti.

Nově zrozený Qashqai (TEST ZDE) si totiž rychle získal přízeň zákazníků a postupně se probojoval (a dokázal se tam udržet) až mezi desítku nejlépe prodávaných aut v Evropě – cíl, na který by Almera nemohla nikdy ani pomyslet. Vlastně jeho úspěch překvapil i Nissan samotný. Původní odhad prodejů byl 100 tisíc aut ročně, ale ve skutečnosti dosahoval až 300 tisíc. První generace se za sedm let prodalo přes dva miliony kusů.

Hodně mu hrálo do karet, že vlastně ani v pravém slova smyslu SUV nebyl. Vzal to, co na SUV zákazníci milují – vyšší posez, drsnější vzhled, praktické využití prostoru – a zkomprimoval to do auta o velikosti hatchbacku. Chtělo to odvahu hrát vabank a vsadit vše na úspěch crossoverů, ale Nissanu to vyšlo a dodalo mu to hodně sebevědomí. To sebevědomí teď ztělesňuje jeho druhá generace.

Qashqai povyrostl, zmohutněl, získal sebejistější a drsnější výraz. Zkrátka dospěl. Z nenápadného klučiny se stal průbojný chlap. Přesto se stále drží na straně kompaktních hatchbacků a nevrhá se po hlavě do teritoria obscénně velkých SUV. Z větších fyzických rozměrů (+50 mm délka a +28 mm šířka; na výšku je sice o 25 mm nižší, ale prostor nad hlavou povyrostl o 10 mm) profituje větší prostor pro posádku a jejich bagáž. Vpředu je místa dostatek s několika prostornými odkládacími schránkami, vzadu se pohodlně rozvalí i dospělák a 401 litrů kufru by taky většině rodin mělo stačit.

Dlouhý skok vpřed oproti minulé generaci zaznamenáte i v interiéru, který je teď daleko méně utilitární a nabízí hodnotné materiály, kvalitní ovladače, moderní konektivitu (AUX a USB pro hudbu, Bluetooth pro telefon) a digitální displeje s vysokým rozlišením – tedy v případě skromněji vybavené testovací verze jen v kapličce mezi budíky, ale připlatit si můžete za infotainment se 7palcovým displejem a navigací. Protože je Nissan japonský a Japonci, jak je známo, tyhle věci tolik neřeší, vše je stále o krůček za evropskou konkurencí, ale zaručeně vás to neurazí.

Bohatě vám to vynahradí rozsáhlá bezpečnostní výbava, která naopak konkurenci předbíhá. Šest airbagů, ABS, kontrola trakce a stabilizace, sledování mrtvého úhlu a jízdních pruhů nebo monitorování tlaku v pneumatikách jsou už dnes klasika, ale tady to u Nissanu teprve začíná. Qashqai umí rozeznat dopravní značky a přepínat dálková světla, upozorní vás, když jste za volantem unavení nebo když se za autem něco pohybuje (to se hodí při vyparkovávání couváním do prostoru, kam moc nevidíte), panoramatickým pohledem čtyř kamer sleduje prostor kolem auta při parkování anebo za vás rovnou sám zaparkuje.

Nové má Qashqai i motory – dýchavičnou benzinovou atmosféru 1,6 nahradil povedený foukaný čtyřválec 1,2 DIG-T se 115 koni, který je i přes nálepku „základní motor“ skutečně použitelnou variantou k dieselům. Variantou, kterou byste měli skutečně zvážit, protože i ten nejslabší diesel, testovaný 1,5 dCi se 110 koni, je o 70 tisíc dražší (přes 50 tisíc u vyšších výbav). Stojí za ty peníze? No, to si musíte rozhodnout podle svých preferencí a ročního nájezdu sami, my vám můžeme jen říci, jaký je.

Opravdu povedený. Dokáže být velmi tichý a při podtáčení neduní, z nízkých otáček se sbírá pomaleji, ale v 1750 tam turbo foukne všech 260 Nm krouťáku a dál krásně táhne až ke třem tisícům, že vám přijde skoro škoda ho přerušovat dřív, jak vám radí kontrolka úsporného řazení už ve dvou tisících. Když ji budete ignorovat, dokáže být Qashqai opravdu svižný, ale pokud ji přece jen poslechnete, můžete jezdit za pět litrů bez větší snahy. DIG-T to umí přinejlepším za 6,5 a toho zátahu tolik nemá, takže diesel určitě smysl dává.

Co u nového Qashqaie skutečně vynikne, je skvělý podvozek. Vlastně přímo báječný podvozek! Nabízí skvělou kombinaci pohodlí a stability, prakticky vůbec se nenaklání a má dost gripu i trakce, takže není problém se s ním odvážně vrhat do zatáček a udržovat svižné tempo. Paradoxně dostal nový Qashqai vlečená ramena místo nezávislého zavěšení, a přesto dokáže zadek skvěle vést stopu, kterou nasadí předek. I tady úřaduje elektronika, Active Trace Control přibrzďováním kol předchází nedotáčivosti a Active Ride Control vyrovnává podélné kmity karoserie. Výsledek je tak povedený, že by se za něj nemusel stydět ani kdejaký hot hatch. Hm, bude Qashqai Nismo?

Škoda že chutě podvozku k zábavě nepodporuje nastavení ovládacích prvků. Mdlé řízení, klikací převodovka, ostřeji nastupující brzdy a plynový pedál příliš vzdálený pro meziplyny – celé je to takové nezáživné. Ne snad, že by vás to při řízení přímo obtěžovalo, radost to nicméně taky nepodporuje. To ale vůbec nevadí, Qashqai neměl být převlečený sporťák.

Nissan Qashqai je především vynikající rodinné auto – bezpečné, prostorné, praktické, úsporné. Ten skvěle naladěný podvozek, kterému se žádná cenově srovnatelná konkurence skutečně nevyrovná, prostě berte jako velmi příjemný bonus. Díky němu se nemusíte zcela vzdát choutek na svižnější svezení, dokonce ani když pod kapotou klape turbodiesel. A to je zatím to nejlepší, co jsme o jakémkoliv crossoveru kdy mohli říci.

Foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Nissan Qashqai 1,5 dCi: