foto Driversweb.cz

Bratři ve smyku – Vánoce v ideální stopě II.

Datum článku: 23.12.2011 | Autor textu: Martin Jánský

Doba splněných přání je po roce zase tu a my máme zase něco na srdci. Ať už Vánoce slavíte, nebo ne, tohle přání je určeno nám všem, a pokud se splní, bude na tomhle světě o něco veseleji. A co je na tom nejlepší – pro splnění následujícího přání můžete něco udělat i vy sami a nic vás to nebude stát. Jste zvědaví?

podruhé mám tu čest popřát vám, ctěným čtenářům Driverswebu, krásné svátky vánoční. A využiji zase příležitosti k vyslovení přání, které by nám zpříjemnilo dny a dalo možnost víc si užívat chvíle za volantem, víc žít naší automobilovou vášní. Vánoce nejsou jen dobou hojnosti, válení se u pohádek a přejídání se, ale především svátky dobré vůle, radosti i vzpomínek. Tak si mezi zabíjením stromku, zdobením kapra a hranými úsměvy nad novými páry ponožek zkuste vyhradit chvíli jen pro sebe a zamyslet se – kolikrát jste se za celý rok za volantem bavili? Kolikrát jste splynuli se svým autem v jeden dobře sladěný celek a dali si svou oblíbenou okresku nebo jen pluli krajinou při západu slunce se svou oblíbenou hudbou brumlajícího motoru. Vzpomínáte? Nevidím na vás, ale cítím hřejivý pocit stovek tušených emotivních, benzinem provoněných zážitků. Stovky zaťatých prstů svírajících volant, stovky nohou tančících po pedálech, stovky úsměvů a stovky rozzářených očí.

Foto od mojita

Tak, a teď odjinud – kolikrát jste byli za volantem naštvaní? Vytočení, rozzuření nebo dopálení k nepříčetnosti? Kolikrát jste zažili krizovku, kolikrát jste to měli o chloupek a kolikrát to nevyšlo? Vsadím se, že těch nepříjemných chvil bylo víc než těch příjemných. Třeba ten nedočkavý blbec, co vás dlouze protroubil, když jste lehce zaváhali na semaforu. Pitomec na parkovišti, co vás odřel a ani nenechal svůj kontakt. Ignorant, co vás vytlačil, když špatně přejížděl z pruhu do pruhu. Nebo ten idiot v protisměru, co si neumí načasovat předjíždění a málem jste se čelně potkali. Za ten rok jsme jistě všichni zažili řadu horkých chvil a měli bychom vzdát dík tomu někomu nahoře, dole nebo kolem nás, že nás ve své nekonečné laskavosti ráčil zachovat tomuto světu. Děkuji! Taky jsem to měl párkrát nepříjemně nahnuté. A říkám si tedy, nebylo by prima, kdyby bylo na silnicích trochu bezpečněji a přátelštěji?

Foto od EssexBoye

Ostatně, ruku na srdce, jak řídíte vy? Hájíte si ostrými lokty své místo na silnici, nebo klidně pouštíte ostatní řidiče před sebe? Předjíždíte jako o život, nebo zvažujete rizika a možné eventuality? Myslíte především na sebe, nebo i za ostatní? Nebudu tu kázat svatou pravdu „christian driving“, nebudu lhát, že nejlepší řidič je ten nejpomalejší, který pouští všechny před sebe. Takhle jednoduché to není. Ale myslím si, že i malé věci každého z nás by pomohly, aby se v provozu dýchalo lépe nám všem.

Foto od white_labela

Čím začít? Hlavně se uklidnit. Nemusíte si přímo dávat při jízdě nohy na palubku, zavírat oči a snít o houpacích sítích mezi palmami na pláži u šumícího azurového moře, jen se nad ty malé drobnosti povzneste. Byla by totiž škoda nechat si zkazit den chodcem, který se neumí rozhlédnout a vrhne se do silnice, nebo nerozhodnou řidičkou přejíždějící před křižovatkou mezi odbočovacími pruhy. Vytroubit, problikat a ještě poplivat při projíždění? Stojí vám to za to? A co ten řidič tlačící se z vedlejší, pustíte ho? Ne? To opravdu tolik spěcháte? Nejspíš ne, viďte.

Foto od Thomasina

S tím souvisí další věc – předvídat, umět číst situaci a myslet za jiné. Emancipovaná maminka s kočárem blížící se sebevědomě k přechodu. Skočí tam bez přemýšlení? Ale to jste čekali, že? Frčíte na dálnici v levém pruhu a vpravo se vleče omlácený Opel. Předjede ten náklaďák? Vidí vás v zrcátku? A podívá se do něj vůbec? Dojíždí vás bílá dodávka, blíží se horizont, zkusí předjet? No jasně! Tak už si preventivně přibrzděte a uhněte ke kraji, ať s dodávkou nesplynete v jeden celek z rozmačkaných plechů, až se bude vyhýbat tomu autu, co nejspíš zpoza horizontu brzy vykoukne. Ušetříte si spoustu starostí, pokud budete myslet i za ostatní. Respektive předpokládat, že myslet ani řídit moc neumí. Většinou budete mít navíc pravdu, a když ne, budete jen příjemně překvapeni.

Foto od feferonky

A teď to nejtěžší. Připraveni? NECHTE EGO DOMA! Vážně, bude vám při jízdě jen překážet. Souboj na semaforech? Copak je vám osmnáct? Když vás na dálnici předjede slabší auto, vážně mu to musíte nutně vracet? Honička po okreskách nesmyslnými rychlostmi jen proto, abyste se nenechali předjet autem za vámi? Opravdu cítíte potřebu někoho školit, protože vám svou nešikovností nebo neznalostí znepříjemnil situaci? Vztekáte se na něj, nebo spíš na sebe, protože jste to mohli předvídat? Nemůžete si prostě jen hlasitě zanadávat, pokud už to nutně musí ven? A pokud to byl nezodpovědný gauner a ohrozil vás zcela vědomě, tím spíš se od něj držte dál, ať si jede. Byla by škoda dostat se kvůli nějakému bezmozkovi do problémů, co říkáte?

Ale pozor, není to o submisivitě, o neustálém uhýbání někomu nebo pouštění před sebe. Je to daleko víc o předvídání stresových a krizových situací a předcházení jim. Rozhodně na sobě nenechávejte štípat dříví, ale ve své řidičské vyspělosti jsou už přeci jen věci, které jsou pod vaši úroveň. Pořád to není o pouštění chodců, kteří se přechodu ještě ani neblíží, ani nesmyslné (a nebezpečné) neustálé ježdění po krajnici. Prostě jen dál používejme mozek, dál čtěme v dopravních situacích a v lidech jako doteď. Studujme a učme se, přemýšlejme a předvídejme. Nedělejme si naschvály, neztrpčujme si dále život. Slovy homolkovských klasiků: „Buďme na sebe hodní.“ Ne jen dnes, ne jen přes vánoční svátky, prostě pořád. Potřebujete se ze svých jízd vracet naštvaní, otrávení, vyčerpaní nebo, nedej bože, v igelitových pytlích? Já tedy ne, děkuji pěkně.

Líbí se mi někoho pouštět, když to potřebuje a usnadní mu to život. Líbí se mi bliknout na někoho, kdo nemá rozsvícená světla. Líbí se mi, že se všichni motorkáři zdraví. Líbí se mi ten pocit sounáležitosti na silnicích. Líbí se mi vzájemné respektování a ohleduplné chování. V plenkách automobilismu bylo řízení aut výzvou pro gentlemany, avšak asi už jen závodníci těmito gentlemany zůstali. Vědí totiž, že když budou respektovat pravidla, budou je respektovat i jiní, až to budou oni potřebovat. Buďme i my gentlemany moderního automobilismu. Buďme silní ve svých názorech a postojích, morálních zásadách a rozumových úvahách, ale buďme shovívaví k chybám ostatních, neboť i my jsme tvorové chybující, nenechme se vyvést z rozvahy nešikovností či neznalostí méně zdatných řidičů a přehlížejme zakomplexované jedince, kteří si v provozu vybíjejí zlobu za své nedostatky. Buďme právě my těmi, kdo začnou pozvedávat automobilovou kulturu na českých silnicích. Jdete do toho se mnou?

Foto od Ronaulta

Za tým Driverswebu přeji vám, naši milí čtenáři, krásné a klidné prožití vánočních svátků a úspěšný vstup do nového roku, který bude snad úspěšnější než ten končící. Přejme si hodně radostných vyjížděk a samé šťastné návraty, přejme si hodně setkání s podobně naladěnými dušemi, totálními blázny do aut, a spoustu dalších příjemných automobilových zážitků. Úspěšný rok 2012 nám všem!

Fotky, které doplňují článek, jsou z větší části dílem našich čtenárů (viz popisky) pro naši každoměsíční Fotosoutěže Driverswebu, téma tohoto měsíce bylo (zjevně) Moje auto a Vánoce. Děkuji všem za ochotu, s jakou je pro tento článek poskytli.

Galerie

Komentáře