Když jsem zaparkoval u Sasazu a kráčel po nasvíceném červeném koberci ke vchodu, připadal jsem si minimálně jako na předávání oskarů. Mé jméno naštěstí na guestlistu bylo, takže jsem se zanedlouho mohl těšit, co se skrývá pod velkou kopulí uprostřed obrovského sálu. RCZ má být hvězdou a ty chodí vždycky pozdě, takže čtvrthodinové zpoždění jsme pořadatelům odpustili.

Nejdříve se na pódiu objevil marketingový ředitel Peugeotu pan Jean Francois Cotro , který nám povyprávěl něco o tom, co se změní, bohužel ho moc hostů neposlouchalo a každý pošilhával po bílé kopuli. Následovala 3D projekce a po ní to konečně přišlo. Ochranný obal se vznesl ke stropu haly a za doprovodu hudby se tu objevilo nové sportovní kupé. Na první pohled auto působilo hodně uhlazeným dojmem. Na sportovní vůz na můj vkus až moc. Že jde o Peugeot je tu poznat na první pohled. Bohužel ale na první pohled nepoznáte, že jde o RCZ, z dálky si laik auto splete klidně s modelem 307. To by se luxusnějším vozům opravdu stávat nemělo. Když to trochu přeženu, dojem je takový, jako by řidič Audi TT nedobrzdil v koloně za 307. Design je ale dost subjektivní pocit, takže hodnocení nechám na vás.

Co lze ale naprosto objektivně zhodnotit je zpracování interiéru. A ten je perfektní. Sedačky mají vynikající tvar a jsou dobrým kompromisem mezi sportovním držením těla a pohodlím luxusních limuzín. O sportovním duchu vypovídají sedačky I tříramenný volant. Sekundovat samozřejmě musí i pedály ve sportovním duchu. Testovací jízdy Peugeot pojal opravdu zodpovědně. Jejich délka byla 20 minut a to je dostatek času na odhadnutí schopností tohoto auta. Po usednutí do auta má řidič veškeré pohodlí, sedačky mají slušné boční vedení a vše padne do ruky, včetně řadicí páky manuálního šestikvaltu. Vyšší postavy, jako je ta moje ale nemají moc prostoru nad hlavou, tady by si auto zasloužilo více prostoru.

Naše předváděčka byla osazena benzínovou šestnáctistovkou o výkonu 147kW. To na papíře vypadalo více než dobře. Řadím jedna a vydávám se vstříc velkoměstu, samozřejmě za doprovodu zaměstnance Peugeotu. Auto se rozjíždí opravdu svižně a povolených rychlostí dosáhnete rychleji, než jste čekali. Převodovka je přesná, i když na sportovní auto poměrně pomalá. Podvozek filtruje nerovnosti bez větších problémů, ale přitom zůstává dostatečně tuhý pro sportovní jízdu. Tady se Peugeotu dařilo. Celkově tedy lze toto kupé pochválit, nicméně mě osobně nezaujalo. Od sportovního auta bych očekával přeci jen více emocí. V Peugeotu je řidič tak nějak odříznutý od silnice a není to ono. Další věc je cena, ta je v základu na částce 650 000,- Korun, což je utopie, pokud chcete alespoň nějakou výbavu a slušnou motorizaci, jste na osmi stech tisících. Za ně dostanete pěkné sportovní kupé, za kterým se ovšem moc lidí neotočí a bude to stále „jen Peugeot“. Je to tedy na vás.