Zvuk zavíraných dveří, couvací kamera schovaná pod znakem, LED podsvícení klik, automaticky se otevírající zrcátka u zamčeného, když se přiblíží řidič s klíčkem v kapse. To je jen pár pěkných detailů, kterými nový Hyundai i30 oplývá. Detailů zdánlivě nepodstatných, ale je z nich cítit, jak moc se u Hyundaie při vývoji i30 snažili. Jak moc o všem hloubali, aby přišli s opravdu promyšleným, kvalitním produktem, který by se definitivně mohl postavit konkurenci čelem.

Víte, u první a přelomové generace i30 jsme tolik jásali, protože Hyundai konečně postavil opravdu konkurenceschopné auto. Typický skvělý poměr hodnota/cena získával Hyundai poprvé díky vysoké hodnotě, nikoliv jen dumpingové ceně jako dříve. Od té doby si Hyundai lze vybrat nejen proto, že je tak levný, ale i proto, že je tak dobrý. Faktem však zůstává, že první generace i30 za konkurencí pořád trochu zaostávala. Vypadala o chlup hůř, jezdila o chlup hůř i uvnitř působila o chlup hůř. Nicméně pořád to byl tak galaktický skok v kvalitě oproti předchozím autům, že jsme museli smeknout klobouk. S druhou generací je však poslední odstup od konkurence definitivně smazán.

Vše začíná už designem exteriéru, který se může směle měřit s premianty třídy. Fluidní křivky ozvláštňují příď a na bocích zdůrazňují náznak klínovitého profilu, díky čemuž i30 nepůsobí jako neforemná krabice. Nový výraz rodiny modelů Hyundai buď milujete, nebo nesnášíte, ale fakticky se povedl lépe než nová tvář Focusu s podivně širokými spárami a působí také živěji než snad až příliš usedlý Golf. Dojem kvality a hodnotnosti zvyšují chromované lišty v masce chladiče, promyšlená grafika hlavních světel a LED denního svícení, které mají všechny verze už v základu a které dokážou čistit levý pruh dálnice. Hyundai i30 teď dokonce budí respekt a můžete s ním dělat parádu po městě, zvědaví lidé se za novinkou rádi otočí. První i30 posunula auta od Hyundaie na koukatelnou úroveň, druhá generace je však skutečně pohledná.

Značný posun v kvalitě je znát i v interiéru, kde budou majitelé trávit svůj čas. Vše začíná perfektní pozicí za volantem díky širokému rozsahu nastavení volantu i sedačky, tady se usadí skutečně každý od prcků až po habány. Budíky jsou perfektně čitelné a rozhodně přehlednější než ty asymetricky odstupňované u Volkswagenu. Displej palubního počítače i30 je barevný s vysokým rozlišením, auto se s vámi přivítá i rozloučí animací a znělkou (což jde vypnout). Přehlédnutelná maličkost, která nicméně podporuje dojem hodnoty. Stejně jako nová navigace s moderní grafikou, která se poprvé objevila ve Velosteru. Sdružuje i ovládání rádia, CD mechaniky a USB i AUX vstupů, přičemž vše lze snadno obsluhovat tlačítky na volantu.

Klimatizace má svůj zvláštní displej a ten jediný svou svítivě modrou obrazovkou moc nezapadá do moderního konceptu stejně jako mírně nešikovné ovládání teploty formou tlačítek, nikoli ověřeného otočného ovladače. To je však jediná mírná ergonomická nepohodlnost promyšleného interiéru nové i30, jinak je vše na dosah, ve všech směrech dost místa a ani na odkládací plochy se nezapomnělo, je jich po kabině vskutku požehnaně. Vzadu se pohodlně usadí i dospělí, ani přes vyšší hranu oken si nebudou připadat jako v temné kobce, navíc mají k dispozici vlastní výdechy ventilace. Kufr svým objemem překonává Golf, v základu má velmi solidních 378 litrů, po složení zadních sedaček do roviny celkem 1316 l. Hyundai rozhodně nic nepodcenil. Jen ty páčky pod volantem působí jako z osmdesátých let.

Volkswagen má možná o trochu kvalitnější kůži, Ford používá hezčí tlačítka, ale rozdíly jsou tak miniaturní, že o přitažlivosti rozhoduje víc osobní vkus než skutečný objektivní rozdíl, což je pro Hyundai velký úspěch. Ale tak to prostě být musí, když chcete soupeřit s těmi nejlepšími na trhu. Designem a kvalitou na to má, ale jak je na tom nová i30 motoricky a podvozkově? A co řekne pohled do ceníku a srovnání s konkurencí? To si povíme v druhé části článku.

foto: Jan Svoboda