Honda staví auta prostě jinak. Konstrukčně to neumí odfláknout ani kvůli šetření nákladů, zakládají si na tom, aby se jejich auta snadno ovládala a příjemně řídila, a malého městského prcka navrhnou s vnitřním prostorem jako menší byt. A když teď všichni kvůli emisím a spotřebě snižují objemy, odřezávají válce a přidávají turba, Honda svou čtyřválcovou atmosféru ještě trochu zvětší…

Hlavní novinkou faceliftovaného Jazzu je totiž nový motor s objemem 1,5 l odvozený z třináctistovky (redakční TEST ZDE). Patnáctistovka je tak stejně tichá a sametová, má však navrch 29 koní (celkem 130 k, jen položených o 600 otáček výš) a hlavně 32 Nm (o 400 otáček níž). Díky výkonové výhodě a kratším převodům působí citelně svižnějším dojmem (stovka o 2,5 sekundy rychlejší, maximálka je však stejná), takže motor nemusíte nijak trápit, abyste udrželi rychlost s dopravou.

To se odráží v příjemné spotřebě kolem 5 litrů, což je stejné číslo, jako u třináctistovky, ale tempo patnáctistovky je o poznání svižnější. Problém kratších převodů je však znát při úprku po dálnici – při běžném tempu už motor točí kolem 4 000 otáček a hluk už je trochu únavný. Lepší je jet na spotřebu pohodových 120 km/h, kdy se Jazz tolik netrápí.

Tenhle vyklidněný řidičský styl nakonec sedí k celému autu, které vážně nebylo konstruované pro rozdivočelé teenagery s čerstvě zaschlým razítkem na řidičáku (i když by se jim s těmi prvky s červeným akcentem trochu připomínající Type-R tak trochu vypadá. Ve skutečnosti dokáže Jazz daleko víc zapůsobit na rozvážné lidi s praktickým přístupem k životu. V tomhle ohledu je Jazz naprosto geniální! Všechny dveře se otevírají skoro do pravého úhlu, což usnadňuje nastupování na přední sedadla, která jsou navíc mírně vyvýšená pro lepší přehled a pro naprosté pohodlí měkce polstrovaná jako vás ušák v obýváku. Stejně pohodlně se dostanete i k zadním sedadlům, kde je místa jako v autě o třídu vyšším. Zadní sedadla Magic Seats mají vyklápěcí sedáky, takže se tam pohodlně vejde i kolo, nebo se umí sklopit do roviny s kufrem a udělat z Jazze miniaturní dodávku.

Je těžké nebýt tímhle malým, promyšleným autem okouzlený. Jazz se příjemně řídí a pohodlně jezdí, snadno se ovládá, v kabině všechno najdete na svém místě a rychle se s ním sžijete. Nic vás tu neruší ani neobtěžuje (tedy až na lesknoucí se palubku odrážející se v čelním skle a nešikovný infotainment). Největším problémem Jazzu 1,5 i-VTEC je tak cena – Honda si za něj řekne o 460 tisíc, což je na malé auto vážně dost. Za stejné peníze můžete mít navíc třináctistovku (ta začíná už na 340 tisících) v plné palbě. To nebude úplně lehké rozhodování… To však nemění nic na tom, že je Jazz nejchytřejším a nejprostornějším autem ve třídě, takže pokud si ho můžete dovolit, neváhejte, určitě si ho zamilujete.

Nebaví mě řadit!

Neodolali jsme a nový Jazz jsme vyzkoušeli i s automatickou převodovkou. Automat je do města skvělý nápad, zbavíte se totiž neustálého šlapání spojkového zelí a míchání kvaltů vařečkou (jakkoliv je to v Jazzu příjemná záležitost). V případě Jazzu jde o CVT převodovku s plynule měnitelným převodem, což nevzbuzuje příliš mnoho optimismu, jenže ve skutečnosti to v neustále poskakujícím městském provozu funguje naprosto perfektně!

Převodovka je naladěná na rychlé odpíchnutí z místa, po kterém většinou následuje pozvolné zrychlování, kdy se převodovka může opřít o krouťák silnější patnáctistovky. Jazz tak působí hbitě a dává řidiči víc prostoru věnovat se dění kolem, než přemýšlení o tom, jaké má otáčky a co za kvalt tam má vrazit.

Za městem je to s akcelerací pochopitelně slabší, převodovka motor musí víc točit a pozvolná akcelerace neodpovídá úrovni zvuku, což působí poněkud rušivě. Jazz je ale stejně určený hlavně do města a pro rozvážné řidiče, které to moc trápit nebude. Za těch 35 tisíc je to vlastně dost dobrý obchod. Tedy pokud vás opravdu hodně nebaví řadit...

Foto: Jiří Čermák

Technické parametry vozidla Honda Jazz 1,5 i-VTEC: