Vzpomínáte si na staré Škodovky s litrovými čtyřválci, co se tak zoufale pomalu ploužily po silnicích a v každém větším kopci ze sebe vydaly obvykle tolik sil, že samy sebe uvařily? Tak na ně okamžitě zapomeňte. Litrový tříválec EcoBoost ve Focusu je totiž naprosto jiná liga, i když má podobný objem a ještě o jeden válec méně. Momentálně nejmodernější mainstreamový agregát na trhu je zářivou hvězdou downsizingu a pádnou fackou do tváře všech, kteří věří, že snižování objemů a přidávání turbodmychadel pro snížení spotřeby a emisí nemá smysl. Svou testovací trasu, kterou tvoří výjezd přes pražské zácpy a následná dálková cesta po okreskách, kde se dvoulitrové diesely nedostávají pod šest na sto, jsem podobným tempem absolvoval s průměrem 5,3 litru. Za méně jsem jezdil podobně svižně snad jen s Fabií 1,6 TDI.

Stačilo k tomu jen mírně přemýšlet při zacházení s plynem a stále jsem plul s rychlým provozem na hlavním tahu, nemusel jsem si odpírat ani předjíždění. Prostě vynikající výsledek se skutečnou výpovědní hodnotou, na rozdíl od laboratorních cyklů. 125 koní je 125 koní, 170 Nm je k dispozici do 1 500 do 4 500 otáček, takže na nedostatek zátahu jsem si skutečně stěžovat nemusel. Tříválec se stejně ochotně povaloval mezi volnoběhem a dvěma tisíci, jako se radostně točil až k šesti tisícům, v poklidném tempu jen tiše ševelil, pod plynem vrčel nebojácně jako šestiválec. Prostě skvělý protilék na líné a slabé atmosféry bez charakteru, jakožto i chrochtající nafťáky s čtvrtinou použitelného otáčkoměru.

Samozřejmě se najdou škarohlídi a remcalové. Nejspíš by cvičně zkusili to, že by původní atmosférická šestnáctistovka jela podobně. Nejela. Ten motor byl nudný, nezajímavý a nepůsobil, že by měl tolik koní. A sotva bych s ním tímhle tempem jel pod 6,5 litru. Pak by patrně zkusili argument, že turbomotory pod zátěží víc žerou. Ano, je to tak, s naloženým autem nebo při sportování na okreskách poskočila spotřeba lehce nad sedm litrů, což je ale pořád méně než s 1,6 Ti-VCT – pořád tu totiž máte spoustu točivého momentu díky turbu, takže motor nemusíte tolik týrat. Takže následující argument by mluvil o úsporných dieselech. A já bych kontroval jízdním projevem, nedostatkem kultivovanosti a tučnými příplatky. Měl bych vyhráno, aniž bych musel začít o pevných částicích a sazbách povinného ručení.

Následně by bezpochyby přišla na řadu otázka spolehlivosti. Vždyť je to jen litr, tříválec, má navíc turbodmychadlo, je vyladěný na spoustu koní a pohání velké auto. Jenže tohle není případ hazardu s prasklými motorovými hlavami, vystřelenými ventily a uvařenými turby. Tohle je ukázkový případ technologického pokroku. Většina současných motorů má historii sahající jednu až dvě dekády dozadu a i přes řadu postupných vylepšení a úprav je starší konstrukce znát. 1,0 EcoBoost je zcela od základu nově vyvinutý motor dle novodobých principů a s použitím moderních materiálů a je to na něm znát – teď zabřednu do technikálií, ale vydržte, je to zajímavé čtení.

Má proměnné časování sacích i výfukových ventilů, malé turbo, které se snadno roztočí na 250 tisíc otáček, vibrace netlumí hřídel ale setrvačník. Hlava je sice litinová, ale jen proto, že na zahřátí na provozní teplotu potřebuje na rozdíl od hliníkové o polovinu méně energie. Dvojice rozvodových řemenů je částečně ponořena v oleji, díky tomu je tišší a měla by mít životnost odpovídající řetězům. Klimatizace má variabilní kompresor a olejové čerpadlo proměnnou regulaci průtoku. Vše je navrženo, propočítáno a vyladěno pro co nejvyšší efektivitu. Možná se jeho hlava vejde na papír formátu A4, ale je v něm díky konstruktérskému umu tolik síly, že snadno zastíní i větší motory. Vyrábí se ve slabší 100koňové variantě, v této 125koňové, ale přijdou i silnější verze se 150 a více koni. Litrový EcoBoost bude nejen ve Focusu a menší Fiestě, ale najde si cestu i do většího C-Maxu a Mondea. Výroba bude někde na úrovni 700 tisíc jednotek ročně, postupně má vyrůst až na dvojnásobek. Pokud si myslíte, že by Ford takhle riskoval, kdyby neměl opravdu ověřenou reálnou spolehlivost, zamyslete se znovu.

Zbytek auta je starý známý Focus. Dostali jsme ho příznačně ve variantě kombi v nenápadné bílé, což bude asi nejoblíbenější varianta výběru správců firemních autoparků, ale stejně jako obchodním cestujícím poslouží i rodině s dětmi. Kufr s objemem 476 litrů je praktický, jeho tvar ani šířku neomezují podběhy, jen nakládací hrana je pod úrovní víka kufru. Vzadu je to spíše pro děti, ostatním bude scházet místo pro nohy. Řidičská pozice je skvělá, jen volant má zbytečně divoké tvary, které jeho příjemné držení spíše komplikují, než vylepšují. Všude na dosah jsou měkčené plasty, ergonomická tlačítka a přiobjednat si můžete hračky z vyšší třídy jako automatická dálková světla, systém prevence srážek v malých rychlostech, sledování mrtvého úhlu, sledování bdělosti řidiče, asistent jízdy v pruhu nebo parkovací asistent. Pořád bije do očí odlišná modrá v podsvětlení tří displejů, pořád se menu palubního počítače zdá zbytečně překombinované.

A to nejdůležitější, řízení je pořád stejně odtažité. Nový Focus se stále řídí skvěle, ale už to není taková radost, nenavážete tak blízký vztah. O to víc však celé auto působí hodnotněji, bezpečněji a pohodlněji. Skvělá zpráva pro lidi, kteří se autem jen dopravují, špatná pro nadšené řidiče. I tak však musím vyzdvihnout podvozek, který je skutečně skvělou kombinací pohodlí a jistoty. Nerozhodí ho kostky, výmoly ani terénní zlomy, přitom má stále dost gripu, ovladatelnosti a obratnosti. Kombík se mi zdál naladěný o něco měkčeji, i tak byl stále ochoten používat zadní nápravu k zatáčení. Lehoučký motor v přídi a lepší rozložení váhy oproti hatchbacku ještě víc podpořilo vrozenou agilitu Focusu, takže pila na okreskách je stále možná. Jen se po pár zatáčkách budete sami sebe ptát, proč to vlastně děláte.

Litrový tříválec EcoBoost je skvělý motor a živou ukázkou toho, že downsizing má nejen smysl, ale i budoucnost. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat. Nový mrňavý motor udivuje nejen svým výkonem a odhodláním, ale i reálnou spotřebou. A co je důležité – má víc charakteru než motor, který nahrazuje. Atmosféry mají na světě stále své místo, jejich lineární dodávka výkonu je nenahraditelná, ale hodí se přeci jen víc do sportovních aut, kde si s nimi motoráři mohou pohrát, vydolovat z nich maximum a ještě jim vetknout charakterní projev. Ale malé objemy a přeplňování, to je zkrátka budoucnost běžných aut. Zkušenost s tímhle motorem navíc ukazuje, že se není čeho bát, že víc získáme, než ztratíme. Takže díky, Forde, za tenhle drobný, potentní, točivý a úsporný tříválcový EcoBoost. Benzinový motor stále žije!

foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Ford Focus 1,0 EcoBoost Titanium: