Sportovní diesel – zní to jako naprostý protimluv, ale vzhledem k tomu, jak se za posledních patnáct let diesely zlepšily, nepůsobí to už zdaleka tak absurdně. Pryč je temný dým od výfuku, náhlý a krátký záchvat zátahu a použitelné spektrum sotva tisíce otáček, jak si to možná pamatujete z jedničkových Octavií 1,9 TDI. Moderní diesely jsou lehčí, točivější, tišší a kultivovanější, to vše díky moderním materiálům, propracovanějšímu přímému vstřikování a lepším turbům, takže jsou také pořád citelně úspornější než benziny. TDI už vyhrálo WTCC, Dakar i Le Mans, takže ani rychlost zjevně není problém. Vážně je dieselový sporťák nesmysl?

Zakladatelem tohoto mikrosegmentu je Golf GTD, který se v roce 1982 připojil ke svému rychlému benzinovému bratrovi a zahrál zákazníkům na strunu rozumu. A zjevně to zafungovalo, protože ho tu pořád máme a to už v sedmé inkarnaci. Běžná verze Golfu je evolucí dotažená takřka do naprosté dokonalosti. Vše, co pro něj kdy platilo v minulosti, se tady snad ještě násobí: prostornost, praktičnost, promyšlenost, robustnost, ukázkové zpracování. Navíc i z řidičského hlediska je to požitek – pozice za volantem je skvělá, ovládací prvky dobře vyvážené a podvozek perfektně spojuje pohodlí i ovladatelnost.

Všechny tyhle příjemné vlastnosti přebírá i GTD a přihazuje k nim pár milých drobností navíc, aby jeho vlastnictví bylo ještě radostnější: sportovní (a přitom pohodlné) sedačky potažené alcantarou, ocelové pedály, povinnou hlavici řadičky připomínající golfový míček a kožený volant s hliníkovým dekorem se znáčkem GTD. Ostřejší přední nárazník, kola a prahy z GTI (rozeznávací znak je stříbrná lišta v mřížce chladiče, GTI má červenou) ho na první pohled odliší od běžných verzí na povrchu, ale důležitější je to, co se skrývá pod plechy.

GTD má posílený dvoulitrový turbodiesel EA288 se 184 koňmi a 380 Nm, takže rychlost mu nechybí – stovku zvládá za solidních 7,5 sekundy a jede až 230 km/h. To jsou dokonce lepší čísla než u Toyobaru! Silnějšímu motoru sekunduje snížený sportovní podvozek, který pořád dokáže podržet v zatáčkách, a přitom z posádky nevytřese duši ani na mizerném povrchu. Rád bych vám doporučil, abyste se s klidem vykašlali na adaptivní podvozek za 24 tisíc, protože ten základní je naladěný skvěle, ale raději si za něj připlaťte, protože vám k němu přibalí důležitou věc – sound symposer (říkají mu Soundaktor). Ten v režimu sport vyluzuje syntetické vrčení podobné šestiválci a vylepšuje atmosféru v kabině (trochu těch zvukových iluzí proniká i do hrubějšího zvuku výfuku). Je to falešně lživé a umělé, až to bolí, ale cokoliv, co přehluší typické rachtání nafty (jinak velmi dobře utlumené), je dobrá věc.

Za volantem si připadáte… no… jako v silnějším Golfu TDI. Turbo s probírá už v 1500 otáčkách, maximální točivý moment máte už o 250 otáček dál, kabinou se začíná rozléhat umělé „ta-ta-ta“ Soundaktoru, držíte nohu na plynu, motor pořád táhne silně, na třemi tisíci přebere po krouťáku štafetu výkon a dotáhne rafičku otáčkoměru až ke čtyřem tisícům, kde máte na povel všechny dostupně koně. Pak tam přesným řazením kopnete další kvalt a všechno začne nanovo... jen tentokrát přeřadíte už kolem tří tisíc a další rychlost ještě o pár stovek níž, protože zjistíte, že zátah je pořád stejný ve 2500 i 3500 otáčkách. Vytáčet ho víc prostě nedává smysl a nepřináší to ani žádné uspokojení.

Podobně je to s podvozkem – spoustou přilnavosti a jistoty vás dokáže zaujmout, ale pokud rádi balancujete na hraně neutrality a přetáčivosti, budete docela zklamaní, tady si ladíte jen neutralitu klouzající po čumáku do beznadějné nedotáčivosti. Hmotnost za to vinit nejde, protože GTD váží jen o 26 kg víc než GTI, to naladění podvozku je prostě jiné. Abyste vykřesali ze šasi GTD nějakou přetáčivou jiskru, musíte být hodně odvážní s nájezdovou rychlostí a neurvalí s volantem a brzdami, přitom výsledek vás spíš vyleká, než pobaví – buď nemáte přetáčivost žádnou, nebo je jí najednou nebezpečně moc. Řízení bez známky citu není třeba už ani komentovat, byť je přesné a přirozeně vyvážené. Jistota a schopnosti, to ano, ale emoce a zábava? Ne, tohle vážně není sportovní auto.

Přesto mu rychlost nechybí a uvolněnost jakbysmet. Ve VW ho popisují jako maratonského běžce, což sedí perfektně – vyšlete ho napříč Evropou a vrátí se vám jako bumerang, navíc bez viditelných známek únavy auta i jeho posádky. A skutečně dost ušetříte, protože při klidné jízdě se dá spotřeba držet na úrovni kolem pěti litrů, při rychlejším tempu jste v tom za sedm. Případ GTD tak trochu připomíná kauzu jménem Octavia RS. Když pochopíte smysl auta – rychlejší rodinné auto – a budete ho podle toho používat, budete s ním velmi spokojení.

Golf GTD tedy rozhodně není novým druhem sportovního auta a záchranou všech, kteří si mohou dovolit pořídit hot hatch (GTD začíná na stejné ceně jako GTI), ale nechtějí ho živit (GTD jezdí o litr až dva úsporněji než GTI a to se počítá!). Není to 90procentní GTI, spíš 110procentní TDI. Může dokonale uspokojit ty, kteří musí zdolávat dlouhé vzdálenosti (DSG dává velký smysl) a přitom nechtějí upadnout do naprosté řidičské letargie běžné konfekce třeba v podobě zoufale nudného Passatu. Golf zvládá rodinnou i pracovní roli dostatečně dobře, abyste větší auto nutně nepotřebovali. Pokud je právě vytrvalostní běžec rodinného typu auto, které potřebujete, může být GTD velmi snadno tím nejdokonalejším vozem na světě.

Jenže pro nás, automobiloví sportovce, to není dost. Bude GTI lepší volbou, nebo je to taky spolehlivě předvídatelná nuda? Čtěte ZDE!

foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Volkswagen Golf GTD 2,0 TDI: