foto Driversweb.cz

Volkswagen Beetle 1,2 TSI – unisex lákadlo

Datum článku: 29.8.2012 | Autor textu: Martin Jánský

Dobře vypadá, dobře jezdí i se základním motorem a za jeho volantem se už nemusíte stydět jako u předchozí verze. Navíc se na něj dobře balí holky, případně i kluci. Beetle teď mohou chtít skutečně všichni.

Přiznejme si, že nová generace VW Beetle má co napravovat. Znovuzrozeného moderního brouka se možná prodalo milion kusů, ale trvalo mu to celých třináct let a nebýt amerického trhu, kde na rozdíl od Evropy našel své fanoušky, nejspíš bychom se následovníka ani nedočkali. New Beetle byl totiž nesmyslně drahý, nudně konvenční, samoúčelně retro a, i když šlo o jediné auto s vázičkou na palubní desce na trhu (ne-li v historii), působil příliš suchopárně. Sice díky kulaté střeše přinášel výhodu, že jste při havárii nemohli potupně skončit na budce s bezmocně se točícími kolečky, jako se to stává skutečným broukům, jeho roztomilý design a fakt, že se model v růžové barvě stal nedílnou součástí doplňků pro Barbie, ho však značně diskvalifikoval v očích mužské části potenciálních zákazníků.

Oslovit i muže – to byl tedy hlavní úkol při navrhování současného Beetlu, který již není označován jako New. A zjevně se podařil, soudě podle otáčejících se hlav a zvědavých pohledů, kterých se naší testovačce celý týden dostávalo nejen od žen, ale právě i od mužů. Stále je trochu roztomilý, ale s rozpláclou střechou, širokými boky, nahrbeným postojem a půlkruhy LED denního svícení vypadá taky trochu zle. Baby nine-eleven, jak ho někteří označují. To ale moc nesedí, protože oproti klasické legendě od Porsche chybí broučím tvarům optická lehkost a vyvážená elegance. Vypadá prostě trochu zavalitě, skoro jako závodní kulturista, který však právě v mezidobí mezi závody nabírá tuky – někde tam ty svaly jsou, ale nemůžete je najít. A také, což je důležitější, nemá boxer na zadní nápravě a poháněná zadní kola.

Jeho technika je vlastně zase zcela konvenční. Beetle vychází z platformy Golfu VI a přebírá tak koncepci všechno vpředu, stejně jako nabídku motorů (kupodivu však ne nezávislé zavěšení zadní nápravy). V tomto případě jde o základní foukaný čtyřválec 1,2, který na papíře může působit podměrečně, ale jen do chvíle, než se s ním svezete. Díky turbu má totiž 175 Nm, které jsou k dispozici od 1 550 do 4 100 otáček, kde převezme hlavní roli výkon s vrcholem 105 koní v 5 500 otáčkách. V reálu tak můžete plyn jen lechtat a šmrdlat to pořád kolem dvou tisíc otáček, když jedete na spotřebu, k čemuž vydatně pomáhá i šestistupňová převodovka, anebo honit ručičku po otáčkoměru až k červenému poli v šesti tisících, když si chcete zadovádět. Statečný čtyřválec zvládne obojí.

Při klidné jízdě udržujíc tempo okolní dopravy motor jen tiše šumí a dokáže jezdit za 5,5 litru. V dálničních rychlostech je motor stále dost tichý a vezme si kolem stále velmi přijatelných osmi litrů. A ani tam nebudete za brzdu, jen každé větší zrychlení už vyžaduje podřazení. Vlastně je těch šest rychlostí až zbytečně moc, přeci jen na trojku se dá jet od 30 km/h až do 130. Na druhou stranu šestka se dá řadit nad šedesát, takže při každém předjíždění už většinou podřazujete o dva kvalty. Motor se ochotně vytáčí až k omezovači a nezní při tom nijak ztrápeně, takže vás to může snadno přimět trochu si na okreskách zablbnout. A i přestože Beetle není nijak malé a lehké auto a ani tak nepůsobí, dá se s ním užít i nějaká ta legrace.

Při svižném tempu se můžete spolehnout na dobře naladěný podvozek, který je za všech okolností i díky nevypínatelnému ESP bezpečný, neutrální a snadno se s ním dá hrát na limitu. Je naladěný mírně do sportovna, ale i přes tu tuhost potlačující náklony a získávající grip je stále dost pohodlný a poddajný, z míry ho vyvede až skutečně hrubý povrch plný děr. Přátelskou ovladatelnost doplňuje snadné ovládání – řízení je sice bez citu, ale vynahrazuje to dobře kalibrovaným odporem, převodovka působí mírně mechanicky a je rychlá i přesná, odezva na plyn slušná, spojka je tak lehká, jako by tam ani nebyla, a brzdy jsou až přehnaně přeposilované. Vše v nejlepších tradicích VW.

V duchu těchto tradic je i kvalitně postavený a dobře ergonomicky rozvržený interiér, který je v mnoha směrech pro Beetle unikátní. Pár nových tlačítek asi tolik nezaujme, retro kapsy ve dveřích s pružnou látkou a poutka na B sloupku připomínající původního Brouka. Hlavním osvěžením je vodorovný pás v barvě karoserie přes celou palubní desku (který tradičním fanouškům VW může připadat až moc rozšafný, jak jsem zjistil) a do něj zakomponovaná opravdová schránka na rukavice před spolujezdcem s „astonovskou“ (a skutečně hliníkovou) klikou na otevření. Vkusné, nápadité, stylové, takhle pěkný interiér jsem u VW už hodně dlouho neviděl. Plošky v barvě laku jsou i na volantu, kde může být ovládání rádia a palubního počítače.

Za volantem si každý snadno najde ideální pozici díky široké nastavitelnosti volantu i sedaček. Jen stejně jako v Golfu, i tady mě zprava utlačoval středový tunel a zleva jsem měl naopak prostoru až moc a vypadával ze sedačky na dveře. Mimochodem, volant je ukázkově potažen skvělou, hebkou kůží s jemnými švy a neztratil by se ani v luxusním autě. Vystačí si sice bez bicepsů, ale má alespoň mírně zploštělý spodek, asi aby působil sportovněji a marketéři měli radost, že je dost cool. Příjemně nízký posaz, vysoké boky auta obklopující řidiče a nízká okna navozují pocit, jako byste seděli v opravdu sportovním kupé. Oproti takovému Audi TT se ale na zadní sedačky vejde i vzrostlý dospělý (byť jen na kratší cestu) a 310litrový, snadno přístupný kufr v kombinaci se sklopnými zadními sedačkami ponechává Beetlu praktičnost klasického hatchbacku.

Tím se dost vymyká svým úhlavním soupeřům skromnějších rozměrů. Mini je možná stylovější a hbitější, ale je také miniaturnější a nejpraktičtější, o Fiatu 500 s kapesní velikostí ani nemluvě. Citroën DS3 je už o něco větší, ale v očích mnohých mu chybí prestižní znáček na čumáku, a oproti takovému Audi TT je Beetle významně levnější. VW poučen předchozím nezdarem totiž také nasadil agresivní cenovou politiku, naše slušně vybavená verze se základním, ale ani zdaleka ne nedostatečným motorem začíná na akceptovatelných 400 tisících, 200koňová verze s turbo dvoulitrem je za 550 tisíc, což je podstatně méně, než kolik stojí třeba Golf GTI s cenovkou 690 tisíc.

Kde předchozí New Beetle zklamal, tam nový Beetle uspěl. Pořád v něm vidím jen laciné využití legendárního názvu a tvaru, nicméně tentokrát už alespoň důstojně, a vlastně i přitažlivě zpracované. Nepochybuji o tom, že si najde řadu kupců, kteří budou nadšeni jeho dobře namíchaným mixem stylu a praktičnosti, kvality a hodnoty. Ještě rádi v něm budete viděni a zadefilujete si před kavárnou nebo u obchodu s drahou módou. Beetle je prostě dobře vymyšlený, dobře postavený, vypadá parádně, jezdí skvěle a po právu si vyslouží řadu obdivných pohledů kolemjdoucích a kolemstojících. A oproti tomu minulému se už ani muži za jeho volantem pro zabránění veřejnému zostuzení nebudou muset anonymizovat papírovým pytlíkem na hlavě. Trefa do černého!

  

A ještě dvě doporučení závěrem. Pokud se Beetle rozhodnete objednat, k čemuž máte mé požehnání, vřele doporučuji připlatit si za 200koňový 2,0 TSI (už jsme se svezli, naše dojmy naleznete ZDE). Jedna dvojka stačí, pravda, ale až budete zase někde cílem zírání a budete si chtít zachovat úroveň, nic nepomůže víc než opravdu rychlý a aspoň trochu hlasitý odjezd. A na to už malý čtyřválec nestačí. Podvozek Beetlu je navíc tak dobrý, že ten výkon navíc hravě zvládne a přinese citelnou porci zábavy navíc. A nejspíš půjde o ideální verzi, protože s dieselem jezdit určitě nechcete a chystaná ostrá verze R už vypadá přehnaně a nadbytečně.

Taky mohu na rozdíl od mnoha jiných aut jen doporučit připlatit si za střešní okno. Bez něj by interiér mohl přeci jen působit trochu tmavě a stísněně, šíbr mu dodá světlost a vzdušnost (doslova), takže působí přátelštěji a připadáte si okolí a všem automobilovým zážitkům o něco blíž než s vytaženými okny a klimatizací naplno.

V článku jsem se záměrně vyhýbal srovnáním s originálním broukem. To proto, že jsem si vše schovával do testu, ve kterém jsme je skutečně postavili proti sobě – a ten si můžete přečíst ZDE!

Foto: autor

 

Technické parametry vozidla Volkswagen Beetle 1,2 TSI Design:

Stav vozu/rok výroby

nový/2012

Stav tachometru

6 000 km

Cena vozu

399 900 Kč s DPH

Hmotnost

1 274 kg

Motor

řadový

Plnění motoru

turbodmychadlo

Uložení motoru

vpředu napříč

Počet válců

4

Počet ventilů

8

Palivo

benzín

Objem

1 197

Výkon

77 kW (105 koní) při 5 000 ot./min.

Výkon/hmotnost

82 koní/t

Točivý moment

175 Nm v 1 550 – 4 100 ot./min.

Zrychlení 0−100 

10,9 s

Max. rychlost  

180 km/h

Počet rychlostí 

6

Převodovka

manuální

Poháněná kola

přední

Spotřeba kombinovaná

5,9 l/100 km

Spotřeba ve městě

7,6 l/100 km

Spotřeba mimo město

5,0 l/100 km

Objem palivové nádrže

55 l

Zavěšení přední nápravy

McPherson

Zavěšení zadní nápravy

vlečená ramena, zkrutná příčka

Rozměr pneumatik

215/60 R16

Délka

4 278 mm

Šířka

1 808 mm

Výška

1 486 mm

Rozvor náprav

2 537 mm

Objem zavazadlového prostoru

310 l

 

 

Potěšilo nás: Naštvalo nás:
+ Pro někoho design – Pro někoho design   
+ Praktický – Zaslouží si 2,0 TSI
+ Živější interiér  
+ Úsporný  
+ Rozumná cenovka     

 

 

 

VW Beetle

1,2 TSI (105 koní)  

Citroën DS3

1,6 VTi (120 koní)  

Mini One

1,6i (98 koní)

Fiat 500

0,9 TwinAir (85 koní)  

0-100 10,9 s

180 km/h

5,9 l/100km

0-100 8,9 s

 190 km/h

5,9 l/100km

0-100 10,5 s

186 km/h

5,4 l/100km

0-100 11,0 s

 173 km/h

4,9 l/100km

cena: 399 900 Kč

cena: 429 900 Kč

cena:  432 500 Kč

cena:  339 000 Kč

(Akční cena)

 

Galerie

Komentáře