foto Driversweb.cz

Toyota Supra twin-turbo – ztělesnění boha

Datum článku: 7.4.2016 | Autor textu: Martin Jánský | Autor fotografií: Filip Fabián

Otestovali jsme jednu z největších legend japonského sportovního nebe a už víme, proč ji celý automobilový svět tak velebí.

Supru předchází tak věhlasná pověst, že snad všechno ani nemůže být pravda. Věhlasný zabiják supersportů, mokrý sen petrolheadů, slavná filmová hvězda a hrdina z dětských plakátů. Bleskurychlý požírač okruhů, driftující tanečník, postrach drag stripů i manekýn tuningových show. Přízrak, mýtus, legenda. Všichni ji znají, všichni po ní touží. Toyota Supra je pravá pornohvězda automobilového světa.

Jenže co vás při prvním osobním setkání nejvíc překvapí, je její velikost. Má poctivých 4,5 metru na délku, což jinde stačí na polknutí celé české rodiny i s bagáží na dovolenou v Chorvatsku, a kvůli oblým tvarům a vyloženě macatému zadku působí… prostorově výrazněji, jak se dnes diplomaticky říká. Videa téhle pornohvězdy byste nejspíš našli někde v sekci „baculky“.

První dojem nakynutosti pokračuje i v kabině – v široké, ploché sedačce sedím jako na kanapi v obýváku, vedle sebe široký tunel a daleko za ním křeslo spolujezdce, před sebou mám velikánskou kapotu, za sebou skromné zadní sedačky a překvapivě prostorný kufr – subwoofery byste sem mohli dát klidně tři vedle sebe a lahví s NOS by se vešla rovnou celá basa. Tohle fakt není klasický klaustrofobický interiér sportovních kupé, ale vzdušné prostředí jako z limuzíny.

Tenhle nepatřičný pocit se ještě zintenzivní po rozjetí, kdy mě Supra definitivně šokuje svým houpavým pohodlím, které okázale přehlíží typicky mizerné pražské povrchy plné kočičích hlav, mimoúrovňových kanálů a tramvajových pruhů. A to všechno na nízkoprofilových dvacítkách! Měkký podvozek, pomalé řízení a spousta plechu kolem – tohle že je legendární sportovní kupé?! Teď už se může zachránit jedině v momentě, kdy poprvé dupnu na plyn.

Prázdná rovinka a velká očekávání. Přišlápnu to pro jistotu až na trojku, zatajuji dech, pevně svírám volant a čekám, kdy se ta dvě velká turba nadechnou, motor zahřmí, zadní kola kviknou a akcelerace mě praští do ledvin. Dva tisíce – nic, tři tisíce – nic, čtyři tisíce… pořád nic? Přestává mě to bavit, povoluji nohu a tázavě se dívám na majitele v sedačce spolujezdce. „Musíš řadit, víš,“ mrkne na mě Denis. Hm, dobře, tak kdy podruhé dupnu na plyn…

Podřadím za dva, otáčky vyskočí ke čtyřem tisícům, kde turba naberou vzduch do svých ocelových plic a o pět set otáček výš naplno vydechnou, motor se definitivně splaší a vystřelí auto vpřed za hrozivého burácení podbarveného zlověstným syčením turba, až mi na celém těle naskáče husina. Pak se už jen snažím pevně držet volantu a včas motoru předhazovat další kvalty, které požírá s apetitem otesánka.

Tohle náhlé přepnutí charakteru dinstinguovaného doktora Jekylla do režimu zdi procházejícího rozběsněného pana Hyda mi hrozně připomnělo AE86, kde se taky do přepnutí vačky neděje naprosto nic, a pak najednou všechno naráz. Samozřejmě tohle byste od twin-turbo motoru očekávali, jenže tihle šneci nejsou zapojení paralelně, ale sekvenčně – první zabírá už v 1800 otáčkách a druhé se začne roztáčet ve 4000, aby od 4500 obě společně odfoukla vaši sebedůvěru.

Svou silou, točivostí a maniakální povahou je řadový šestiválec 2JZ-GTE proslulý. Sériovka byla výkonově docela zdrženlivá – v Japonsku měla podle tradiční gentlemanské dohody 280 koní, otevřenější verze pro USA byly na 320 koních a tahle evropská Targa jich měla rovnou 330 – ale přifouknutí dalších 100 koní zvládne i se sériovými vnitřnostmi a není žádný velký problém dohnat ho až k osmi stovkám a přitom pořád nepřijít o odolnost nabízející velké nájezdy. Není divu, že ho ze srdce milují všichni tuneři, pouliční závodníci a profi drifteři po celém světě.

2JZ je skutečný motorkářský šperk, naštěstí je zbytek auta neméně dobrý a stíhá jeho zběsilé tempo. Vpředu i vzadu má dvojité lichoběžníky, brzdy jako talíře a tužší a o 140 kg lehčí šasi než měla předchozí generace. Odlehčování věnovali konstruktéři zvlášť velikou pozornost – z hliníku je kapota, targa střecha, horní ramena zavěšení, úchyty motoru nebo olejová vana motoru a převodovky, nádrž je z plastu, pár kilo ušetřil výfuk s jednou koncovkou a duté stabilizátory, zadní křídlo a dokonce i vlákna v koberečcích. Díky tomu byla čtvrtá Supra o 90 kilo lehčí než předchůdce, i když byla větší a vybavenější.

Jakmile prásknete do koní, začnete na ni opravdu tlačit a ponoříte se do řízení, všechno do sebe začne zapadat – auto se kolem vás smrkne, podvozek si krásně sedne a nenechá se rozhodit žádnou nerovností, řízení ožije a předvádí milimetrovou přesnost, skvěle rozmístěné pedály vám vedou špičky a mechanická řadička s krátkým chodem dokonale zapadá do zvolených rychlostí.

Supra skvěle drží stopu a i přes ten výbušný výkon na zadních kolech vyniká stabilitou, a když už se začne hrnout, ohlašuje to s předstihem, děje se to pomalu, a nechá se snadno korigovat, žádné děsivé a nechytatelné překmitnutí ze strany na stranu (a pak prásk o jedna svodidla, o druhá svodidla a game over) vás vážně nečeká.

Tahle přátelskost je hodně žádoucí, protože Supra dokáže být v reálném světě hodně rychlá. Stovka pod pět sekund je číslo, které neurazí ani v dnešní přemotorované době. Navíc díky brutálnímu podání výkonu působí ještě rychleji. Držte motor v magickém pásmu mezi 4500 a 6500 otáčkami a budete v ráji. Nebo v pekle, podle vaší odvahy. Krajina se rozmaže, rovinky zkrátí a zatáčky nepříjemně utáhnou, spolujezdec střídavě sprostě nadává a prosí o smilování, ale vy máte pořád všechno pod kontrolou.

Tak je to pravda, Supra je skutečně geniální. Má naprosto vše, co ke správnému sporťáku patří – dokonalé ovládání, vytříbený podvozek a agresivní náturu, ale vstřícné manýry. A nad tím vším ční charakterní, výkonný a uječený motor, který celému zážitku dodává ještě větší hloubku. Není to hračka pro kluky, ale auto pro opravdové chlapy, kteří se nezaleknou její rychlosti a divokosti – odvážným se pak odmění svou přístupností a přátelskostí. Opravdová hvězda automobilového nebe, pravá petrolheadská modla.

Děkujeme Denisovi za ochotu a obětavost při přípravě tohoto článku.

foto: Filip Fabián

 

Technické parametry vozidla Toyota Supra twin-turbo:

Ve výrobě 1992 – 2002

Cena vozu dnes

od 600 000 Kč

Motor

řadový šestiválec, twin-turbo

Uložení motoru

vpředu podél

Objem

2 997 cm3

Výkon

330 koní při 6 000 ot./min.

Točivý moment

440 Nm při 4 000 ot./min.

Hmotnost

1 565 kg

Výkon/hmotnost

210 koní/t

Zrychlení 0−100 km/h

4,9 s

Max. rychlost  

255 km/h

Převodovka

manuální, 6 rychlostí

Poháněná kola

zadní

Spotřeba kombinovaná

15 l/100 km

Zavěšení přední nápravy

dvojité lichoběžníky

Zavěšení zadní nápravy

dvojité lichoběžníky

Rozměr pneumatik

přední 235/45 R17

zadní 255/50 R17

Délka

4 514 mm

Šířka

1 811 mm

Výška

1 275 mm

Rozvor náprav

2 550 mm

Galerie

Komentáře