Rádi bychom vám tu teď básnili o sněhových peřinách ležících na polích, ojíněných smrčcích tisknoucích se k sobě v lese před mrazem a kopcích, které si narazily bílou beranici pěkně do čela, a malém Suzuki odvážně smykujícím na opuštěných, neprotažených okreskách… Jenže letošní zima je z pohledu sněhové nadílky tak vypráskaná, že horská střediska často jásají, když mohou do sněhového zpravodajství vykázat aspoň směšných pět centimetrů. Takže vám tu nemůžeme pochopitelně ani vyprávět o nástrahách zasněžených a namrzlých silnic a pět ódy na S-Cross, jak si s nimi snadno poradil. Jenže nedostatek sněhu nám nedokáže zabránit rozpoznat v S-Crossu opravdový silniční talent a jistou oporu i pro nejisté časy.

Nakonec stejná situace nastala i s SX4 na přelomu loňského ledna a února (redakční test ZDE) – taky jsme se těšili na čtyřkolkové klouzání na sněhu a místo něho bylo jen plácání v blátě. Nicméně i tak nás SX4, kompaktní hatchback kombinující vyšší posez a terénní schopnosti SUV s prostorností MPV, přesvědčilo svou užitečnou praktičností a přátelskou přístupností. Jenže čas nezastavíte a SX4 už v té době bylo staré osm let, což na designu, interiéru i výbavě už nešlo přehlédnout. Uvedení náhrady bylo pro Suzuki víc než naléhavě nutné.

A nové Suzuki S-Cross je naprostou trefou do černého, která řeší problémy SX4, a přitom zachovává jeho charakter. První si všimnete designu karoserie, který, pravda, nemusí sednout úplně všem, ale místo drzých paralel s brouky nás napadlo, že by se S-Cross perfektně hodil do „realistického“ sci-fi filmu, který by se mohl odehrávat tak za dvacet let (jen mu místo zvuku motoru musí nasamplovat elektrické bzučení, elektro verze v nabídce chybí) – berte to tak, že podle nás bude stárnout se ctí. A rozhodně mu nemůžete upřít, že působí moderně a osobitě. S-Cross oproti SX4 také trochu povyrostl, takže vnitřního prostoru je dost pro čtyřčlennou rodinu a její bagáž na týdenní dovolenou – kufr se nafoukl o báječných 160 litrů!

Nový je taky interiér vypůjčený ze Swiftu a stejně jako v něm i v S-Crossu působí uhlazeně a kvalitně. Sestavení je perfektní, ergonomie příkladná, posaz ideální, výbava se taky hodně posunula – no, tedy palubní navigace se stále nekoná, ale v nabídce už jsou bi-xenony s obrysovými LED světly, bezklíčový vstup i startování, automatická světla i stěrače, konečně už můžete mít taky Bluetooth a přepínač vyhřívání sedadel má místo jedné polohy hned dvě! Akorát palubní počítač pořád ovládáte za volantem tyčkou od nastavení osvětlení, což je docela nešikovné. Japonské prsty jsou asi šikovnější než evropské.

Technika je osvědčená – atmosférickou i turbodieselovou šestnáctistovku se 120 koni známe už z SX4, stejný je pětistupňový manuál i CVT, stejný je pohon všech kol v podobě stálého pohonu předních, ke kterým se skrz elektromagnetickou mezinápravovou spojku připojí ještě zadní. Nově však máte prostřednictvím jednoduchého ovladače mezi sedačkami na výběr kromě automatického módu a uzamčení čtyřkolky i mód Snow a Sport. A garantuji vám, že ten druhý použijete maximálně jednou.

Jestli totiž S-Cross něco neumí, tak je to sportovat. Podvozek možná ladili inženýři zodpovědní za skvělý Swift Sport, ale pořád je vláčný, houpavý a v repertoáru má jen neutralitu a nedotáčivost. Motor se sice dokáže nahoře docela rozparádit, jenže u toho zní docela ztrápeně a dusí ho dlouhé kvalty, takže rychlost musíte nabrat a pak ji udržovat, předjíždění si dopředu dobře připravit. A to není velká zábava. Nejspíš si tedy jednou zkusíte projet svižným tempem pár zatáček, kde přijdete o všechny sportovní naděje, pak zpomalíte a dáte šanci S-Crossu opravdu excelovat.

Právě poklidné tempo je pro něj přesně to pravé, tam vynikne jeho příjemně komfortní a jisté šasi, tam se projeví jeho nenáročná ovladatelnost. Lehké řízení, klikací řazení, přátelská spojka a brzdový a plynový pedál rozmístěné tak, že můžete dávat meziplyny i v zimních botách. Idyla. Uvolněně plujete po silnici, podvozek polyká všechny díry a výmoly, které na vás zákeřný soudruh cestář nastražil, motor jen tiše ševelí a na ukazateli spotřeby se ukazují příjemná čísla začínající pětkou. Ani na dálnici není přes pouhých pět rychlostí nijak otravným nebo nenažraným společníkem, jen mu občas v kopci dojdou síly a musíte podřadit. Ve městě vám výkon určitě chybět nebude, naopak si můžete užívat jeho obratnosti a hbitosti a skvělý přehled o situaci – díky vyššímu posezu a bohatému prosklení je z auta také skvělý výhled. Parkování se tak stane hračkou, protože rohy karoserie jsou snadno čitelné a záda vám kryjí parkovací senzory. S-Cross by dokázala řídit i cvičená opice.

Stejně jednoduché jako celé auto je i výběr správné verze. Určitě potřebujete čtyřkolku, protože její přidaná hodnota je vysoká, bez ní nedává S-Cross mnoho smyslu. Manuál je tak bezproblémový, že CVT za 30 tisíc bychom si klidně odpustili. A rozhodně zůstaňte u benzinového motoru – i když dieselový zátah může lákat, za 70 tisíc to nestojí, zvlášť když je atmosférická šestnáctka tak úsporná. Takhle nakonfigurované auto můžete mít ve výbavě Premium, ale radíme vám připlatit si 20 tisíc za nejvyšší výbavu Elegance, protože výčet prvků navíc je cennější. Prosté. V tu chvíli svítí ve výsledném součtu číslo 510 tisíc, což se nemusí zdát úplně málo, jenže když se pořádně rozhlédnete, jinou dospělou, kvalitní a praktickou čtyřkolku za tyhle peníze neseženete. Pokud hledáte schopnosti SUV zmenšené do tvarů přátelského hatchbacku, Suzuki SX4 S-Cross je tou nejlepší volbou.

foto: Jan Svoboda

Technické parametry vozidla Suzuki SX4 S-Cross 1,6 VVT 4x4: