Říká se, že se o chování auta dozvíte nejvíc, když ho vidíte jet před sebou – proto visím za zadkem modrého BRZe a bedlivě sleduji, jak tančí po točité horské okresce, jak se hbitě proplétá zatáčkami a peláší po rovinkách. Přesně můžu vyčíst, jak je podvozek živý, jak se přední kola zakusují do stopy a jak má zadek tendenci sklouznout stranou. Úplně přitom cítím v dlaních, kolik mají kola ještě gripu a jak se volant stáčí do kontra, když na těch zadních dojde.

Je to tak intenzivní hlavně proto, že za volantem zažívám přesně totéž, protože ho stíhám v prakticky úplně stejném autě – vzali jsme totiž BRZ před faceliftem a BRZ po faceliftu na ty samé okresky a chtěli v praxi porovnat drobné rozdíly, které nové auto přiváží. Na papíře to samozřejmě dávalo perfektní smysl, místo vědeckého srovnání se to ale zvrhlo v prachsprostou honičku po nádherných opuštěných silničkách. S řízením je to totiž jako se sexem – o samotě je to fajn, ale ve dvou je to daleko větší zábava.

Matěj: Tlačím na pilu a přitom mám pořád plné zpětné zrcátko čumáku bílého BRZe. Nechávám naposledy probliknout červenou diodu otáčkoměru v sedmi tisících otáčkách a hned jdu tvrdě na brzdy, meziplyn a podřazení za tři, meziplyn a dva, stočit volat do vracečky a plynem si nechat narovnávat volant na výjezdu. Je opravdu jen hrstka silničních aut, se kterými jde jezdit takhle na limitu přilnavosti a přitom mít situaci vždy naprosto pod kontrolou.

Ta surovost BRZe, která trochu unavuje při dálkovém cestování, se tady najednou přetaví do absolutní kontroly nad autem a já si naplno užívám mechanickou vazbu při přeřazování, spojku, která spíš lepí, než klouže, komunikativní řízení a pedál plynu říznější než chirurgický skalpel. Díky těmhle čistě mechanickým projevům s autem během chvilky srostete a užíváte si jeho charakter ušitý na míru rychlým průletům po okreskách.

Martin: To mají obě auta prostě společná. Ale pojďme to vzít pěkně popořadě a mrkneme, co je tu nového – už na první pohled si všimnete nových LED světel vpředu i vzadu, změnil se i design nárazníků a křídla na víku kufru.

Matěj: Spojler je z hliníku a nepůsobí vůbec fórově, jak jsem se zprvu bál. Hned bych ho na svém autě vyměnil – kde je přišroubované?

Martin: Jen ho tam nech, v Subaru jsou na křídla hákliví. Taky by si určitě všimli, kdybys vyměnil budíky – ty nové mají totiž integrovaný digitální displej, kde je konečně i ukazatel dojezdu nebo teploty oleje. To by se ti taky hodilo, ne?

Matěj: Moc se mi nelíbí grafika a přehlednost displeje, ale funkci plní dobře. Mnohem víc mě láká nový volant s tlačítky na ovládání rádia, která se v každodenní použitelnosti hodí a přitom při řízení nijak neobtěžují. Volant má navíc kvalitnější kožené obšití, takže se příjemněji drží.

Martin: K dokonalosti tak chybí už jen pověstný trojblik, kterého se nedočkáš ani u faceliftu. Za to je tu místo historického rádia nový infotainment Starlink, ale upřímně, velký pokrok to není – moc toho neumí a nejlépe hraje, když je vypnutý. To má pak takový hrubý, hrdelní ječák…

Matěj: A hlasitost se ovládá plynovým pedálem – to znám, to platilo i pro předfacelift. Ten rozrezonovaný koncert boxeru zní prostě lépe než jakákoliv hudba z reproduktorů.

Martin: Což nás přivádí k závěrečnému zklamání – nejenže jsme se nedočkali turba ani kompresu, ale do Evropy nedocválalo ani těch mrzkých 5 koní a 7 Newtonmetrů, ze kterých se těší v Japonsku i Americe. Výkon – to, po čem většina kritiků BRZe nejvíc volá, tedy zůstalo naprosto stejné. Čím ty lidi hergot myslí?!

Matěj: Podle mě bychom těch 5 koní stejně nepoznali. Ale je vtipný, jak je japonská kultura odlišná. Místo toho, aby se soustředili na vylepšení nejdiskutovanějších oblastí, radši vezmou jednu z nejtužších karoserií v segmentu a vypiplají ji k ještě větší tuhosti.

Martin: Na celém šasi se technici vážně vyřádili. Kromě vyztužení karoserie (kolem středového tunelu a horních uložení zadních tlumičů, nové je i uložení horních šikmých vzpěr v motorovém prostoru), přidali tlumiče Sachs, tužší silentbloky a tlustší zadní stabilizátor. A navrch přidali lepší odhlučnění podběhů a podlahy.

Matěj: Zapracování na tuhosti a přeladění podvozku se projevilo citelně větší stabilitou. Tam, kde předfacelift už klouzal do driftu, se teď BRZ zuby nehty drží neutrality. To přináší více klidu na mokré dálnici a rychlejší časy na okruhu, ale trochu kazí bokování. Tedy o smyky samozřejmě nepřijdete, jen to teď chce víc provokace.

Martin: Rozdíly mezi novým a starým autem jsou tedy minimální a jinak než přesednutím z auta do auta je neodhalíte. BRZ tak stále zůstává nejzábavnějším dostupným autem na trhu. Zapomeňte na vysokovýkonné hot hatche, které jsou jen o rychlosti – tohle auto vás naučí řídit, propojí se s vámi a přinese vám ryzí řidičský prožitek a ničím neředěné nadšení.

Matěj: A to si nejlépe užijete, když vyrazíte brousit okresky s kamarádem. Tak co, Martine, dáme tenhle úsek ještě jednou?

Martin: Že váháš! Poslední platí kafe na Klínovci…

text: Martin Jánský a Matěj Slepička | Foto: Honza Fučík

Technické parametry vozidla Subaru BRZ: