Nejsem žádný velký patriot a už vůbec ne zapřisáhlý Škodafil, mám ale upřímnou radost, že se české automobilce daří. Že se z malé a zaostalé východoevropské fabriky změnila (samozřejmě za nemalé pomoci koncernu VW) na globálního hráče se sedmi modely, prodeji přes milion aut ročně a jedním vozem mezi deseti evropskými bestsellery. To si už zaslouží trochu respektu, ne?

Superb je perfektní ukázkou toho, jak gigantický skok Škoda udělala: LED světla, digitální palubka (náš kousek ji bohužel neměl), 9,2“ dotykový infotainment s online službami, sofistikované jízdní asistenty (nouzové brzdění, adaptivní tempomat, vedení jízdy v pruhu atd.), interiér v bílé kůži a sedačky v elektrice… Majitelé Favoritu by zírali!

A zírá občas i zavedená konkurence, protože řadu prvků dosud nabídnout nedokáže. A určitě ne za částku, o kterou si řeknou u dealera Škodovky. A to všichni moc dobře víme, že Škodovka na domácím trhu není zdaleka tak laciná, jako za hranicemi. Za své peníze však dostanete nejen kvalitní výbavu, ale i pořádný kus auta s tak prostorným interiérem, že mu raději na cestu přibalili softwarové zesílení hlasu, aby vás pasažéři na zadních sedačkách dobře slyšeli.

A ten kufr! 660 litrů rozšiřitelných až na 1950 znamená, že rodinu nemusíte nutit úsporně balit, a na nákupy do prodejen nábytku nebudete potřebovat dodávku. Baví mě, že si Škoda udržuje image chytře praktických aut. Všechno se snadno ovládá a má jasnou logiku, navíc je prošpikovaná různými šikovnými háčky, odkládacími plochami, síťkami a úchyty. Deštník ve dveřích nebo škrabka na led ve víčku nádrže jsou možná drobnosti, ale jednou se vám určitě budou hodit.

Osvědčená koncernová technika taky nezklame a pořád patří k tomu lepšímu zboží na trhu. Motor je výkonný (tak akorát) a úsporný (5,5 litru v průměru), převodovka řadí hladce a chytře, čtyřkolka se nenechá zaskočit v žádné situaci a podvozek je pohodlný i na českých autodromech. Superb se snadno a příjemně ovládá a interiér vyvolává ten správný „feel good“ pocit, že v něm prostě rádi trávíte čas. To vše je navíc zabalené v karoserii, jejíž design působí i po třech letech na trhu stále atraktivně – zvlášť v podobě elegantně protáhlého kombíku.

Než si začnete myslet, že jsem nablblý, zaslepený nebo přinejlepším podplacený, povím vám o pár jeho chybách. Škoda je pořád budgetová značka, takže i na Superbu najdete řadu jednodušších řešení a levnějších materiálů, kterým by se konkurence vyhnula. Taky by se mi líbilo, kdyby měl lepší odhlučnění (v dálničních rychlostech je v kabině dost aerodynamického hluku), ale hlavně bych uvítal, kdyby někdo konečně přeladil adaptivní podvozek, který v komfortním režimu připomíná Citroëny. A ne v dobrém – je dost rozkymácený a rozplavaný, což trochu znejistí, i když stopu drží pořád dobře. Řešením je režim Normal, ale… nechtěli byste v komfortním autě jezdit v režimu Comfort?

Největší problém Superbu se však jmenuje Kodiaq – ten má totiž stejnou techniku a výbavu, jezdí podobně uspokojivě, ale může mít až sedm míst a kromě větší terénní průchodnosti má řadu přirozených výhod (i nevýhod) plynoucích z koncepce SUV (redakční TEST ZDE). Takže, který byste si vybrali vy? Superb spíš pro byznys a Kodiaq spíš pro rodinu? Ani jedno vám každopádně neudělá ostudu a nezklame vás, obě totiž patří do nejužší špičky velkých rodinných/manažerských aut. A já jsem rád, že obě hrdě nesou znak Škoda.

Foto: Jiří Čermák

Technické parametry vozidla Škoda Superb Combi 2,0 TDI 190 k 4x4 DSG: