foto Driversweb.cz

Porsche seriál - Legenda s označením 911 II.

Datum článku: 5.1.2011 | Autor textu: Adam Špaček

Dnes budeme pokračovat v exkurzi do klasických modelů Porsche 911 a podíváme se i na legendu s názvem Turbo.

Roku 1974 se všechny modely 911 dočkaly větších motorů 2,7. Ty byly ovšem na rozdíl od modelu RS jinak naladěné. Standardní 911 měla výkon 150 koní, 911S 175 koní a Carrera 2,7 rovných 210 koníků. Další technické změny zahrnovaly zadní vlečná ramena z kovaného hliníku namísto vařené oceli, jednodílnou střechu pro Targu a nové specifické rozměry pneumatik pro různé varianty. Základní 911 měla pneumatiky o rozměru 165HR15, 911S 185/70VR15 na kovaných discích a Carrera 2,7 měla navíc zadní pneu o rozměru 215/60VR15. Znatelných změn se dočkal exteriér vozu. Všechny modely byly osazeny novými nárazníky splňujícími přísnější americké předpisy. Ty byly lehčí hliníkové a díky deformačním úchytům lépe chránily karoserii při nárazu. Objevila se také charakteristická zadní světla přes celou šířku vozu s nápisem Porsche uprostřed. Interiér zahrnoval nové ventilační průduchy, volanty, lepší sedadla a širší nabídku variant interiéru. V roce 1975 se potom Porsche přizpůsobovalo světu zasaženému ropnou krizí. Z emisních důvodů byly sníženy výkony modelů S a Carrera o 10 koní. Carrera byla vybavena novým předním spoilerem po vzoru soutěžního modelu IROC (International Race of Champions).

Zajímavostí je omezená série Silver Anniversary 911S na oslavu 25. výročí výroby ve Stuttgartu čítající 1 500 kusů. Jak jméno napovídá, jednalo se o vozy ve speciální diamantově-stříbrné metalíze s tkaným stříbro-černým tweedovým interiérem. Každý model byl vybaven plaketou na palubní desce, kde je podepsaný Ferry Porsche. Ferry tehdy odhadoval, že bude výroba modelu 911 pokračovat dalších 6 let...

Rok 1976 je pro model 911 milníkem. Tehdy se objevila nová nejvýkonnější varianta Porsche Turbo Carrera. Za tento, dnes již legendární, model můžeme poděkovat panu Ernstu Fuhrmanovi. Ten po zkušenostech s turbomotory v závodních modelech 917 rozhodl o vývoji 911ky s turbem. První vlaštovkou byl model 911 Turbo uvedený v roce 1973 na evropských autosalonech. Tehdy ale ještě nepadla ani zmínka o možné výrobě. V roce 1974 tým Martini a Rossi závodil s Carrerou RSR vybavenou turbo motorem o objemu 2,1 litru, ale ne příliš úspěšně. I tak ale nakonec došlo k uvedení přeplňované 911ky. Na pařížském autosalonu se roku 1974 představil prototyp 911 Turbo, později přejmenovaný pouze na Porsche Turbo. O pohon se staral přeplňovaný motor z Carrery 3,0 RS o objemu 2 993 cc, který podával výkon 260 koní. O rozsahu úprav svědčí i to, že byl model Turbo od ostatních verzí odlišen i továrním číslem 930. I přesto, že se jednalo o nejvýkonnější 911 všech dob, zahrnulo vás Turbo luxusem. Uvnitř jste tedy standardně našli klimatizaci, rádio, elektrickou anténu a okénka, kožený interiér, tónovaná skla, ostřikovače světlometů, zadní stěrač, chladič oleje a tlumiče Bilstein.

Motor (vyráběný ve variacích 930/50,51,52) potvrdil univerzálnost plochého šestiválce. Varianta o objemu 3,0 litru byla zvolena kvůli nižšímu kompresnímu poměru a díky vysokému točivému momentu byla doplněna pouze čtyřrychlostní převodovkou. Do tří tisíc otáček motor oproti atmosféře ztrácel, ale pak zabralo turbo. Porsche Turbo bylo vybaveno tužším podvozkem, širšími zadními gumami a vynikajícími brzdami. Porsche Turbo bylo přijato velmi kladně, a to i díky relativně snadnému ovládání vozu. I přesto, že Turbo akcelerovalo opravdu svižně (0–100 km/h za 5,5 s), bylo snadno použitelné i na běžné ježdění.

Modelová řada roku 1975 měla nově pozinkovanou karoserii s šestiletou zárukou nereznutí. Tím Porsche reagovalo na požadavky zákazníků stále více hodnotících spolehlivost. Objevil se také opět model 912E, který nahradil nepříliš úspěšné Porsche 914. Přestože se jednalo o dočasný model (na cestě už bylo Porsche 924), lišil se od svého předchůdce. Motor nebyl z dílny Porsche, ale jednalo se o dvoulitrový agregát VW se vstřikováním disponující výkonem 86 koní. Připočteme-li k tomu inovace pocházející z modelu 911 a dobrou cenu, jednalo se o rozumnou variantu. Navíc se oproti modelu 914 na pohled jednalo o „plnohodnotné“ Porsche a ne o „Volks-Porsche“. Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o přechodný model, jich bylo vyrobeno jen 2 092, čímž se ovšem dodnes jedná o sběratelský kousek.

Rok 1977 znamenal příchod nových a koncepčně „jiných“ Porsche 924 a 928, takže se na modelu 911 příliš nezměnilo. V interiéru přibyly středové průduchy topení a byly vylepšeny zámky proti zlodějům. 3. června 1977 Porsche vyrobilo 250tisící vozidlo, evropskou verzi 911 S. Už tehdy se mnozí ptali, jak dlouho bude model 911 vyráběn. Téměř žádné automobily se už nevyráběly s motorem vzadu, natož pak se vzduchem chlazeným motorem. To ovšem nic neměnilo na faktu, že se 911ka stále velmi dobře prodávala, a tak přišla roku 1978 nová generace.

911 SC se typicky představila roku 1977 na frankfurtském autosalonu a vypadala téměř stejně jako předchozí verze Carrera 3,0. Díky naladění motoru a kompresi 8,5:1 se snížil výkon třílitrového motoru na 180 koní. I tak to ale bylo více než u předchozí 2,7, a navíc byl motor díky plošší křivce točivého momentu příjemnější při řízení. Posilněna byla kliková hřídel motoru s většími ložisky a kliková skříň byla nyní z hliníku. Díky změnám v motoru je 911 SC sběrateli považována za jednu z nejspolehlivějších. Zvenku byla znatelná širší zadní kola z Turba a vytažené blatníky. V katalogu příplatkových doplňků byste také našli zadní spoiler „whale-tail“. Díky nastavení podvozku se jednalo o do té doby nejvíce odpouštějící 911ku. I když se na limitu nakonec chovala přetáčivě, chtělo to mnoho úsilí. Ve vyšších rychlostech byla 911 SC naladěna na nedotáčivost. Modelová řada pro rok 1979 potom byla vylepšena o standardní brzdy s posilovačem a spolehlivější spojku. Díky té se ovšem posunul motor o 30 mm dozadu, což však bylo na jízdních vlastnostech téměř neznatelné.

Změn a vylepšení se dočkalo i Turbo. S rokem 1978 se všechno zvětšilo. Od motoru přes zadní spoiler až po brzdy. Motor měl o 2mm širší vrtání a díky tomu se zvětšil objem na 3 299 cc. Dále byl přidán mezichladič vzduchu a celkově se tak výkon dostal na 300 koní. Fakticky se dynamické parametry oproti předchozímu turbu příliš nezměnily (zrychlení na 100 km/h za 5,4 s), ale díky většímu motoru se Porsche snadněji vešlo do amerických a nově i evropských emisních limitů. Lepší akcelerace ale nebyla pouze výhodou. Jak se v testech ukázalo, při silné akceleraci se přední kola značně nadlehčovala. To vedlo při zatáčení k nedotáčivosti, na níž většina řidičů zareagovala ubráním plynu. To by bylo docela fajn bezpečnostní opatření, kdyby na ubrání plynu turbo nereagovalo ustřelením zádě. Řidič tedy musel reagovat velkým kontra, znovu přidat plyn a čekat na reakci turba. Díky tomu Turbo vyžadovalo zkušeného řidiče a sklidilo za to kritiku.

V roce 1981 vyrobilo Porsche již 200tisící 911ku a přežilo i energetické krize. Ty ukázaly, jak je Porsche citlivé na podobné změny trhy (od roku ’79 do roku ’81 se prodeje snížily o 32 %). Modelová řada pro rok 1980 byla vybavena novým třícestým katalyzátorem a větší kompresí. To se projevilo na ještě plošších křivkách zrychlení točivého momentu. Ku příležitosti otevření nového vývojového centra ve Weissachu byla vyrobena limitovaná edice Weissach Edition 911 coupé. Všech 400 kusů bylo určeno pro americký trh a jednalo se fakticky o Porsche Turbo bez turba se speciálním lakem. Za zmínku stojí i nesmyslné Americké nařízení, které určovalo pozici plynu dále za brzdu, aby byla noha při předpisových 55 mílích/hodinu v pohodlnější pozici. Naštěstí se však tato úprava dala uvést do původního stavu a meziplynům v Americe tedy neodzvonilo. Roku 1981 se do výbavy dostaly halogenové světlomety, bezpečnostní pásy pro zadní sedadla a záruka proti korozi byla prodloužena na 7 let. V 82 pak bylo přidáno vytápění zrcátka spolujezdce, lepší audio systém, ostřikovače světlometů a kožená sedadla.

Ve vedení firmy vystřídal v roce 1981 Ernsta Fuhrmanna Peter Schutz a 911ka tehdy přežila svou vlastní smrt. Původní plány počítaly s nahrazením modelu 911 modelem 928. Naštěstí však Petera Schutze přesvědčily stabilní prodeje 911ek oproti modelu 928, a dal tak zelenou pokračování vývoje.

Na ženevském autosalonu 1982 se objevila 911 SC v provedení kabriolet. Jednalo se o první plnohodnotný kabriolet od modelu 356C a první opravdu otevřenou 911. Díky nadprůměrně tuhé karoserii ani po uříznutí střechy nebylo třeba příliš vyztužování a váha zůstala na stejné úrovni. Střecha byla plátěná a poskytovala překvapivě dobrou izolaci interiéru a kvalitní zpracování, jak by se od Porsche dalo očekávat.

Roku 1984 se představil nástupce modelu SC, nyní pojmenovaný pouze Carrera. Nová Carrera byla k dispozici ve třech provedeních kupé, targa a kabriolet. Na pohled se od předchůdce příliš nelišila, pouze přibyly mlhovky a nápis Carrera na víku motoru. Pod kapotou byl ale znatelně upravený motor. Ten zvětšil svůj objem na 3 164 cc a disponoval výkonem 234 koní v 5 900 ot./min. Vliv na výkon mělo i osazení nového vstřikování Bosch Digital Motor Electronics známého jako „Motronic“, což bylo počítačem řízené vícebodové vstřikování. Dynamicky to znamenalo zrychlení na 100 km/h za 5,4 s. S výkonem byly samozřejmě posíleny i brzdy, které byly o 3,5 mm silnější a lépe větrané. V nabídce příplatkových voleb přibyla nově úprava „turbo look“. Ti, kdo toužili po drahém turbu, tedy měli možnost splnit si sen. Samozřejmě za šťavnatý příplatek. Nejednalo se ovšem pouze o optickou úpravu pro pozéry, jelikož zahrnovala i „turbo“ podvozek a perfektní brzdy.

Ten samý rok Porsche vyrobilo 70kusovou edici SC/RS. Ta byla sice neskutečně drahá, ale poskytovala lehkou karoserii ve stylu „turbo look“, brzdy z turba, upravený přeplňovaný třílitr a podvozek z modelů RS/RSR. Na prodej byla v silniční (255koňové) a rallye (280 koňové) verzi. Jednalo se o velmi rychlou 911ku, která se ovšem na limitu chovala silně přetáčivě a vyžadovala opravdu zkušeného jezdce.

Roku 1985 se příplatku „turbo look“ dočkali i zájemci o targu a kabriolet. Navíc v interiéru přibyla elektricky ovládaná sedadla (u řidiče standardně). V roce ’86 přibyl druhý chladič oleje s větrákem a navíc byla mechanická spojka nahrazena hydraulickou, čímž se zpříjemnilo její ovládání. Roku 1987 se zájemci navíc konečně dočkali lepší 5stupňové převodovky. Ta měla oproti té staré konické synchrony a díky tomu se řazení znatelně zpřesnilo.

Turbo zůstalo téměř stejné. Od roku 83 bylo nabízeno v silnější 330koňové verzi (na zakázku) s upraveným výfukovým systémem a přídavným chladičem oleje. V roce 86 se pak začalo prodávat i ve variantách targa nebo kabriolet, které se staly populární. Zajímavostí je také zakázková verze „Flachbau“(„slantnose“), která měla přední část vozu – po vzoru závodního modelu 935 – plochou s výklopnými světly. Tento příplatek však stál o celých 60 % více než beztak drahé turbo a celkově jich bylo vyrobeno asi 948. Jedná se tedy o ceněný sběratelský kousek.

Od roku 1987 byla úprava „Flachbau“ díky velké popularitě nabízena i pro standardní modely Carrera. Navíc u kabrioletu přibyla elektricky ovládaná střecha. Roku 1988 pak byla úprava „Flachbau“ označena jako 930S, dostupná zůstala pro všechny 911ky. Vzadu se objevily tříbodové pásy a zlepšila se základní výbava vozů. Mnohem zajímavější ale bylo uvedení provedení Club Sport. S Club Sportem jste si fakticky koupili automobil připravený na závodění, který byl ovšem zcela legální na silnici. Veškerá luxusní výbava byla nahrazena závodními sedačkami (úspora 70 kg), spoilery, sportovními tlumiči a přímým sáním. Díky vyšší ceně se ovšem prodalo celosvětově jen 50kusů.

Rokem 1989 končí éra klasických 911ek modelem 911 Speedster. Tento model byl omezený na 2 100 kusů a ve většině případů se jednalo o verze „turbo look“. Na rozdíl od standardního kabrioletu měl speedster jednodušší jednovrstvou střechu skládanou manuálně a nižší čelní sklo. Vylepšení se dočkalo i Turbo, a to sice o pětistupňovou převodovku. Rokem 1989 však začíná éra moderních Porsche 911 modelovou řadou 964. Ale o tom až příště.

Galerie

Komentáře