Patrně nejpodivnější auto na trhu se nemohlo dostat do rukou nikomu jinému než obdivovateli Fiatu Multipla a Renaultu Avantime. Líbil se mu svéráz od Nissanu? A bude se líbit vám?
Moment prvního seznámení je pro budování dalšího vztahu hodně důležitý. Už podáním ruky a prvním úsměvem můžete někoho zaujmout nebo odradit. A mé první seznámení s Jukem nemohlo dopadnout hůř. Cožpak výrazný design, na ten jsem se přímo těšil, ale interiér plný tvrdých a levně vypadajících i na poklepání znějících plastů příliš nenadchl. Jeho architektura se třemi displeji, dvěma setupy a fůrou dalších tlačítek byla matoucí, volant i řadička byly ne moc příjemně obšité, loketní opěrka ve dveřích mi přišla moc tvrdá, ukazatel aktuální spotřeby zobrazoval hrozivá čísla a při jízdě větrným večerem, kdy se v měsíčním světle zlověstně klátily holé koruny stromů, i Juke občas ztratil v poryvech potřebnou jistotu.

Vrcholem všeho byla drhnoucí převodovka, kdy levá část kulisy byla mnohdy prakticky nedostupná. Jen trochou snahy a jemnou prací zápěstím jste mohli z neutrálu na jedničku nebo dvojku dosáhnout, jenže to už jste skoro stáli a auta za vámi výhružně troubila. Celé to vyústilo v moment, kdy jsem na semaforech v zoufalé snaze zařadit jedničku našel nechtě zpátečku a rozhodně vyrazil vstříc za mnou stojícímu vozu (ne, tohle se mi skutečně běžně nestává). Vše dopadlo dobře, odvrátil jsem karambol, a dokonce jsem i vyjel správným směrem, ale vyděšené pohledy posádky ve zpětném zrcátku mě pronásledují dodnes. To už má frustrace z Juku dosahovala maxima a přísahám, že kdybych necítil povinnost Nissana otestovat, hned bych vystoupil a i přes totální vyčerpání z náročného pracovního týdne došel těch 100 kilometrů domů raději pěšky. Všechno bylo prostě špatně. Jenže!

Jenže pak přišlo sobotní ráno. Neustávající vítr odvál všechna zlověstná mračna a nahradil je azurovou oblohou a optimistickým slunečním svitem. A vše rázem vypadalo lépe. Juke dostal šanci na reparát a najednou se ukázal být velmi příjemným, elegantním a schopným společníkem na cestování i nějaký ten sport. Dokonce i převodovka se nechala přesvědčit ke spolupráci. Pojďme si to rozebrat podrobněji.

Juke představuje pionýra segmentu stylových malých nebo chcete-li městských SUV. Crossover postavený na hlavu, ale věřte nám, že v městské džungli i na tragických českých okreskách vyšší podvozek a balonové pneumatiky věru oceníte. Co se terénu týče, díky nevysoké světlosti podvozku představuje i leckterá polní cesta výzvu. Náš Juke byl poháněn přeplňovanou šestnáctistovkou, která ze sebe vymáčkne lákavě znějících 190 koní, jen nečekejte mrštnost hot hatche, protože zátah otupuje 1 315 kg hmotnosti a čelní odpor vzduchu daný vysokou stavbou vozu. Nicméně stále máte dost výkonu na jízdu velmi nezákonnými rychlostmi a pomalejší auta spíš přeskakujete, než předjíždíte.

Juke je ale především o designu. Nikdo nemohl uvěřit svým očím, když se ve formě konceptu Qazana představil na molu autosalonu v Ženevě 2009 a o rok později všichni kroutili hlavou nad odvahou Nissanu poslat ho v prakticky nezměněné podobě do světa na zkušenou. Přesně taková odvaha nedávno přinutila manažery Fiatu, Peugeotu a Renaultu vyplakat si oči nad prodejními čísly Multiply, 1007 a Avantimu. Juke je momentálně tím nejosobitějším a nejoriginálnějším vozem, takže není divu, že v jinak velmi konzervativní automobilové branži pozvedl nejedno obočí.

Jenže se nakonec zdá, že ho lidé mají rádi. Rozhodně to nebývá láska na první pohled, ale Juke umí zaujmout. Malá městská myš hrající si na neohrožený teréňák, hatchback a kombík v jednom se třemi úrovněmi předních světel a typicky japonsky ztřeštěným manga stylem. Dost zvláštní kombinace. Vzpomínáte si na módní hit pár let zpět – slané preclíky v čokoládě? Stejně pitomá kombinace, ale když je ochutnáte… musíte uznat, že na nich něco prostě je. Stejné je to s Jukem. Je to přesně ten typ designu, který vás přinutí protřít si oči, potichu zírat a v duchu se ptát, jestli to skutečně myslí vážně. Přesně tyto pohledy jsem si užíval po celou dobu strávenou s Jukem. Pohledy plné upřímné zvědavosti bez náznaku závisti.

Proč ale juniorské GT-R? Všechna podobnost začne už u ovladače bezklíčového vstupu, který je pro obě auta prakticky identický. Pokračuje to playstationovými obrazovkami palubní telemetrie (Dynamic Control System), samozřejmě velmi zjednodušené. V jízdním režimu Normal se zobrazuje ukazatel využití točivého momentu, ve Sportu uvidíte animaci plnicího tlaku turbodmychadla a v režimu Eco sbíráte hvězdičky jako odměnu za šetrnou jízdu. Nejvíc cool je G-metr, tedy ukazatel přetížení, na kterém prostřednictvím plynu, brzdy a točení volantem proháníte oranžový čtvereček po 2D ose. Bohužel nezobrazuje konkrétní čísla, abyste se mohli chlubit kamarádům u piva, a celá zábava je určena spíše spolujezdcům, protože se tento kouzelný displej nachází mimo zorné pole řidiče.

Juke připomíná GT-R i podáním svých schopností. Po většinu času působí všehoschopně a sebejistě, byť trochu odtažitě. Čím víc na něj tlačíte, tím je lepší, nicméně v určitém momentu, a to mluvíme o dost neslušném tempu a odvážném zacházení, logicky získá nad koncepcí plnou kompromisů převahu fyzika. Cestou ven je zpomalit na osmdesát procent nebo si koupit nejsilnější Juke jako čtyřkolku, ale to určitě nepomůže už tak dost vysoké spotřebě (nemluvě o příplatku šílených 92 tisíc). V průměru jsem jezdil lehce pod deset litrů na sto a museli byste v sobě mít hodně sebezapření, abyste to stáhli k devíti litrům. Což je pořád na míle daleko od udávaných 6,9 l/100 km.

Pár drobností mě vysloveně nadchlo. Třeba zmiňovaný režim Sport, který znatelně přiostřil reakci na plyn. Kde jste v Normalu čekali na zátah, tam jste ve Sportu už letěli na vlně točivého momentu. Fantastická je couvací kamera, na kterou si hodně rychle zvyknete. A budete ji potřebovat, protože za záď vám může nepozorovaně vklouznout celá mateřská školka. Interiér je sice hanebně plastikový (u Japonců běžná věc, nicméně srovnejte ho s obyčejným a podstatně levnějším Citroënem C3 a pochopíte), mírně zmatený s pár ergonomickými nedodělky, ale v průběhu času se stal docela příjemným místem k životu.

Navazování vztahu s Jukem je náročný proces a ani teď pořádně nevím, co si o něm myslet. Z vnějšku docela velké auto s vnitřní prostorností srovnatelnou s mrňavou Microu. Líbí se mi stylový vzhled, ale mrzí mě, že více stylu a elegance neproklouzlo i do kokpitu. Jak si poradil s nástrahami silnic i provozu, bylo prostě okouzlující, ale nepřesvědčila mě spotřeba ani váhavé chování poblíž limitu. Tak, auto plné rozporů.

Ve stoje tleskám nebojácnosti Nissanu přijít s něčím zcela odlišným. Originálních aut je v poslední době poskrovnu, protože zákazníci víc přemýšlí stylem „co si o mně proboha lidé pomyslí, až mě v něm uvidí“ namísto „sakra, fakt se mi líbí, musím ho mít“. Přestože Juke není dokonalý a v našem případě ho nejspíš postihla i nějaká nepříjemná obtíž s převodovkou, dovedu si snadno představit, že svého majitele dokáže potěšit a uspokojit něčím víc než jen vrozenou nepřehlédnutelností. Teď by mělo přijít nějaké objektivní doporučení. Takže pokud se vám líbí, nepřemýšlejte, jděte a kupte si ho. Budete nadšení. Jen se ujistěte, že je převodovka v pohodě a vyšší spotřeba vaší peněžence nevadí.

Technické parametry vozidla Nissan Juke 1,6 DIG-T:
|
Stav vozu/rok výroby |
nový/2011 |
|
Stav tachometru |
17 000 km |
|
Základní cena vozu |
|
|
Hmotnost |
1 315 kg |
|
Motor |
řadový |
|
Plnění motoru |
turbodmychadlem |
|
Uložení motoru |
vpředu napříč |
|
Počet válců |
4 |
|
Počet ventilů |
16 |
|
Palivo |
benzin |
|
Objem |
1 618 |
|
Výkon |
140 kW (190 koní) při 5 600 ot./min. |
|
Výkon/hmotnost |
144 koní/t |
|
Točivý moment |
240 Nm při 2 000 - 5 200 ot./min. |
|
Zrychlení 0−100 |
8 s |
|
Max. rychlost |
215 km/h |
|
Počet rychlostí |
6 |
|
Převodovka |
manuální |
|
Poháněná kola |
přední |
|
Spotřeba kombinovaná |
6,9 l/100 km |
|
Spotřeba ve městě |
9,1 l/100 km |
|
Spotřeba mimo město |
5,6 l/100 km |
|
Objem palivové nádrže |
46 l |
|
Zavěšení přední nápravy |
McPherson |
|
Zavěšení zadní nápravy |
torzní ramena |
|
Rozměr pneumatik |
215/55 R17 |
|
Délka |
4 135 mm |
|
Šířka |
1 765 mm |
|
Výška |
1 565 mm |
|
Rozvor náprav |
2 530 mm |
|
Objem zavazadlového prostoru |
251 |

| Potěšilo nás: | Naštvalo nás: |
| + Originalita, originalita, originalita | – ...malé uvnitř |
| + Stabilita, rychlost, komfort | – Zarážející spotřeba |
| + Zvědavé pohledy okolí | – Vtíravé ESP |
| + Couvací kamera | – Plastový interiér |
| + Velké auto... | – Otazník u převodovky |
|
1,6 DIG-T (190 koní) |
Kia Soul 1,6 CVVT (126 koní) |
Mini Countryman 1,6 turbo (183 koní) |
Škoda Yeti (4x4) 1,8 TSI (160 koní) |
|
0-100 8 s 215 km/h 6,8 l/100km |
0-100 11 s 177 km/h 6,5 l/100km |
0-100 7,6 s 215 km/h 6,1 l/100km |
0-100 8,4 s 200 km/h 8,0 l/100km |
|
|
|
|
|
|
cena: 519 000 Kč |
cena: 459 980 Kč |
cena: 658 750 Kč |
cena: 634 800 Kč |
1) Hmotnost - taky mě to překvapilo, auto mi připadalo těžší. Ale tuhle cifru říká oficiální info Nissanu.
2) Není nutné opakovat už tisíckrát řečené (zadní světla podobná 370Z). Víc mě zaujala paralela s klinickým podáním výkonů GT-Rka. Nádrž v tom barevném odporně plastovém plastu uvidíš jen když ti o tom někdo řekne. Typický trik designérů/marketérů.
3) Upřímně, netuším, proč bylo řazení tak špatné. Tohle je jedna z alternativ, asi ta nejpřívětivější. Nikdo nás při přebírání auto neupozornil a při vracení jsem se nestihl zeptat, za zády jsem už měl borce, kteří si ho odváželi pryč.
Taky mě udivuje, kolik jich vídám. A mám z toho radost, že se lidi nebojí jít vlastní cestou. Ale o to víc mě bolí, jak málo jezdí DS3...
na tento příspěvek reagoval: mojito
1) Hmotnost - taky mě to překvapilo, auto mi připadalo těžší. Ale tuhle cifru říká oficiální info Nissanu.
2) Není nutné opakovat už tisíckrát řečené (zadní světla podobná 370Z). Víc mě zaujala paralela s klinickým podáním výkonů GT-Rka. Nádrž v tom barevném odporně plastovém plastu uvidíš jen když ti o tom někdo řekne. Typický trik designérů/marketérů.
3) Upřímně, netuším, proč bylo řazení tak špatné. Tohle je jedna z alternativ, asi ta nejpřívětivější. Nikdo nás při přebírání auto neupozornil a při vracení jsem se nestihl zeptat, za zády jsem už měl borce, kteří si ho odváželi pryč.
Taky mě udivuje, kolik jich vídám. A mám z toho radost, že se lidi nebojí jít vlastní cestou. Ale o to víc mě bolí, jak málo jezdí DS3...
1.já těm 1 315 kg zkrátka nemohu uvěřit!To by musel udělat 0-100 tak za necelejch 8 sec.!
2.ta nádrž zas až tak odporně nevypadá,ne?
3.těžko říct
4.za celou dobu jsem viděl JEDNO DS3,taky mě to štve a nejen asi jen nás dva...
1) Má to za osm, to není tak velký rozdíl. Pořád je to velké auto.
2) Nevypadá odporně, ale materiál není nic moc. Má řadu praktických odkládacích ploch a schránek, což je to nejdůležitější.
na tento příspěvek reagoval: mojito
1) Má to za osm, to není tak velký rozdíl. Pořád je to velké auto.
2) Nevypadá odporně, ale materiál není nic moc. Má řadu praktických odkládacích ploch a schránek, což je to nejdůležitější.
1)výborná hodnota a ,,městský,,auto
2)já si na to nepoklepal,koukal jsem na to zvenku.Dík za info 
Nissan vyrazí na legendární čtyřiadvaceti hodinovku v Le Mans s revolučním závodním autem. A po vzoru videodokumentů z výroby Juke-R připravili sérii videí z vývoje a výroby Delta Wingu. /// 1. díl – větrný tunel 23.4.2012
Že jsou Mercedesy pro důchodce, Hyundai pro držgrešle, Range Rovery pro vládce zeměkoule, Volva pro lékaře a Citroëny pro lidi se vkusem, to nejsou jen předsudky a pověry. To vše jsou důsledky firemní identity. Chcete vědět víc? 6.4.2012
Ne jen jedno Zetko, ale hned tři najednou nafotil Ondra Kroutil společně. 240Z, kde příběh rychlých Nissanů začal, a pokračovatele rodu 260Z a 280ZX turbo. Moc často je společně neuvidíte a takhle na fotkách jde skutečně o raritu! 2.4.2012
Slovutný mistr volantu a televizní motoristické novinařina, sám velký Tiff Needel, převzal v britském magazínu Evo místo po Chrisu Harrisovi a čtenářům se představil skvělým videem se soubojem nové 991 proti Godzille. 30.3.2012
Martin je obdivovatel krás automobilového designu a fanda aut s charakterem a duší. Řízení mu přináší až dětinskou radost a dobře trefený apex je jeho největším potěšením. Stejně tak rád ale nahlíží výrobcům pod pokličku a zkoumá automobilový trh a lidi kolem něj.
By jsem zvědavej,až Juka otestujete,konečně jsem se dočkal.
Není tam překlep?Pokud váží 1 315 kg (to je jako Scirocco) a má 190 koní,musí být mrštnej jak ďas,krouťák má taky slušnej
1 315 kg není vůbec na takový auto moc!
Nezazněla tam zmínka a částečné podobnosti s 370 Z (horní partie) a designem nádrže motorky v interiéru.
Nemohlo být špatné řazení způsobeno tím,že je to novinářská mula?
Jinak si myslím,že rudý lak mu sluší nejvíc a co mě u překvapuje je,že ho potkávám častěji než Scirocco ,což mě k našemu ultrakonzervatismu příjemně překvapuje!
Vyváženě napsáný test s dobrými až vynikajícími fotkami
btw : půjčte si novou Godzillu a 370 Z, o nich bych si přečetl ještě radši