foto Driversweb.cz

Mustang Riders sraz Bořeňovice – byli jsme u toho

Datum článku: 26.8.2011 | Autor textu: Martin Jánský

Mustang je radost. Mustang je vášeň. Mustang je posedlost. Mustanga si nevyberete proto, že má větší kufr než tohle nebo lepší výbavu než tamto. Spatříte jeho svalnaté a ušlechtilé tvary, pohlédnete mu do očí a jednoduše ho musíte mít. Alespoň se na tom shodují jeho nadšení majitelé. To platí pro koně i pro auta.

A právě majitelé aut značky Mustangů si dali o víkendu 13.-14.8. dostaveníčko v Bořeňovicích v areálu firmy Kloado Mustang, která se na komplexní péči o tyhle ušlechtilé, mechanické hřebce specializuje. Návštěvníků bylo požehnaně – kolem třiceti až čtyřiceti Mustangů, pár dalších amerických aut navíc a spousty fanoušků, kteří o amerických autech zatím pouze sní.

Perfektní počasí a příjemná rodinná atmosféra. Co víc si od srazu přát?

Mustang je volnost. A přesně tu potřebovala americká společnost v pohnutých šedesátých letech. Zlatá mládež, která si pořádně uvědomila cenu života po nedávných hrůzách druhé světové války a začínajících hrůzách války ve Vietnamu, potřebovala rozlet a užívat si všeho, co život nabízí. Lásky, sexu, rock’n’rollu. A aut, jejichž oblibu posílil i rozvoj Interstate Highways spojujících státy zdánlivě nekončícími lány rovného asfaltu.

Co že je to tady všude za auta? Kachny?

A do téhle doby se dokonale trefil Mustang. Není divu, že se takhle ladné a střídmě sportovní auto rychle stalo velmi oblíbeným a jeho prodeje předčily veškerá očekávání. Mustang dodal sebejistotu mužům a eleganci ženám.

Hrdá majitelka klasického Mustanga. Věřte nebo ne, pořídila si ho k Vánocům. I s červenou mašlí.

Ano, i ženy si často Mustangy kupovaly, protože na rozdíl od postupně se rodící (a smutně krátké) éry pravověrných muscle cars, Mustang byl decentnější a střízlivější pony car, tedy auto, které jde ovládat volantem a jehož směr nediktuje jen pedál plynu. Ženy-řidičky se tedy nemusely bát, že by do svého oblíbeného obchodu vlétly výlohou. Pozadu. V plamenech. Jako by se jim to mohlo snadno stát v Chargeru nebo GTO.

Holky prostě letí na Mustangy.

To ale neznamenalo, že by Mustangu chyběly výkony. Pokud jste nebyli zoufalci a neobjednali si u dealera podměrečný šestiválec, pořád jste pod kapotou měli pravý V8, byť 120 koní úvodního modelu se nezdá být mnoho, když totéž jde dnes vylámat z atmosférické čtrnáctistovky. V8 měl pořádný potenciál, takže rychle začaly přibývat silnější verze, a když se do hry vložil Caroll Shelby, začalo pořádné rodeo.

Ne, Jennifer Lopez skutečně nemá nejhezčí zadek!

Ano, ten bývalý závodník a usměvavý elegán s bujnou kšticí, co v roce 1961 vzal mrňavý, lehoučký britský roadster AC Ace, vrazil do něj obrovský osmiválec a vytvořil legendu zvanou Cobra. O ne mnoho menší legendou jsou upravené Mustangy GT500 a o chlup slabší GT350. Vyladěný motor na 300 koní, nová zadní náprava, nové brzdy a pár odlehčujících detailů typu laminátová kapota. K tomu bílé závodní pruhy po celé kapotě a boční násosky z Fordu GT. Na semaforech jste byli vždycky první.

"Naftový tříválec 1,5 litru, říkáte? 80 koní?! No panečku! Jde to vůbec udržet na silnici?"

Ani vývojáři Fordu se nenechali zahanbit a v roce 1969 vyslali do boje verzi Mach 1, se kterým jste ale zvukovou bariéru po vzoru Chucka Yeagera a dalších pionýrů proudového letectví neprolomili. Verze sloužící k homologaci motorů pro sérii NASCAR byla zároveň i ráznou odpovědí na nástup plnohodnotných muscle cars z dílny Dodge, Chevrolet a mnoha dalších.

Mach 1 poznáte snadno - podle rozmazané šmouhy a supersonického třesku.

Neméně fascinující byly i verze Boss, okruhově orientované homologační speciály s motory určenými pro závodní sérii Trans Am. Ani jeden z nich se však na srazu neukázal, což jsem v rohu oplakal.

Významně romantičtější prostředí pro lásku než nějaký zaplivaný motel.

Sedmdesátá léta dala Mustangu tvrdou ránu, ze které se dobré čtyři dekády nevzpamatoval. Ropná krize utáhla kohouty a sháňka byla po menších autech a úspornějších motorech. Smrt pro americký sen.

Má své kouzlo, ale první generaci nesahá ani po paty.

Druhá generace Mustangu byla méně než matným stínem originálního bestselleru a to nejlepší, co o něm můžete dnes říci, že je to zajímavá rarita. Tenhle bílý kousek jeho majitel objevil zahrabaný kdesi ve stodole (taky bych chtěl takovouhle kouzelnou stodolu), zamiloval si jeho vzhled a oživil ho.

Elvis žije! Hrábni do strun, Králi!

Chcete vědět, jak zabít úspěšnou značku? Zeptejte se u Fordu. Třetí generace už neměla vůbec nic z kouzla té první, a proto nebylo divu, že prodeje padaly a jen intervence fanoušků značky svět ochránila od přechodu k pohonu předních kol a konci osmiválců. Z „něčeho, co vypadalo jako kus nějakého auta“ se v půlce osmdesátých let přerodil díky faceliftu v „něco, co vypadá jako trochu lepší Sierra“.

Ostuda, menší ostuda a dvě legendy.

Čtvrtá generace už naznačila změnu poměrů, vrátily se ladnější tvary místo zkosených krabic, a šesti a osmiválce pod kapotou přestaly mít menší výkon, než tehdejší japonské hatchbacky. Facelift v duchu New Edge přidal ostřejší hrany, pod kapotou přibyly další svaly a na zádi značky jako Mach 1 nebo Cobra.

"Až vyrostu, chci bejt taky závoďák, jako ten červenej." Dočkáš se, ještě dobrousíme pár deci...

V roce 2005 přišel ale největší zvrat, retro design byl tehdy v módě a Mustang to razantně postavilo na nohy. Zase byl krásný, zase byl výkonný a zase byl milovaný davy.

Mustang je znovu bestsellerem. Právem!

Návrat k základním hodnotám pomohl přinést zpět legendární názvy jako Bullit, Boss, GT500 nebo Cobra. A nejen názvy, moderní reinkarnace mají podobnou auru opravdovosti a účelnosti jako originály.

GT500 a GT500. "Pánové, který z vás je Shelby? Ne, PRAVÝ Shelby!"

Mustangy platí za nejčastěji upravovaná auta, většina lidí ale nezajde tak daleko jako v případě brutálního „komíňáku“ s 650 koni, pořádně širokými slicky vzadu a rat designem i v interiéru. A zmiňoval jsem už nitro?

Tohle za jízdy nasává klobouky dam, jablka ze stromů a ptáky za letu.

Upravují se i moderní Mustangy a zde bychom měli dvě rady. Zaprvé, vykašlete se na Cervini kit „Eleanor“. Původní filmovou hvězdu z ní nikdy neuděláte a vaše auto bude vypadat stejně nepatřičně jako okitované Fiero s karoserií Ferrari F40 – i přes jistou vzdálenou podobnost je to celé jeden velký zjevný garážový podfuk.

Ani tahle Eleanor by nepřežila ten legendární skok. Ošoupla by si spoiler...

A zadruhé, vyhněte se velkým chromovaným kolům. Tedy pokud nejste rapper. Nebo dealer drog. Pak doporučuji co nejneprůhlednější folie na okna.

"Jaký motor a kolik má koní? Počkejte, mrknu se po autě, někde jsem to tu měl..."

Krása Mustangu je v jeho jednoduchosti, dostupnosti a všeobecné přístupnosti. Mustang není v jádru žádný extrémista. Je to lehce sportovní auto pro všechny, v tom je jeho síla. Čím víc toho na něj navěsíte, čím víc boulí na něm vyboulíte, čím víc sacích otvorů v něm vyhloubíte, tím víc se vzdálíte původní ideje. Tedy pokud se nejmenujete Caroll Shelby, pak vám rád donesu frézu a vybrousím v motoru pár deci objemu navíc. Klidně i jen zubním kartáčkem.

A soutěž o největší bouli na kapotě vyhrává... Mustang!

Čestným hostem akce byl prezident slovenského Mustang klubu, který nepřivezl ani svého Mustanga ani Cobru, které má v garáži, nýbrž dorazil bílým Fordem GT, jenž na sebe samozřejmě okamžitě upoutal největší pozornost.

"Ferrari? Souboj? Kdykoliv a kdekoliv!" Chlupatý hrudník proti italskému gigolovi obstál.

Ford umí důstojně oživovat klasiku, když chce. Co takhle přinést Evropě novodobé Capri nebo Escort Mexico?

Čtu 1 chleba, 2 mléka, 3 jogurty... Chápu, už taky zapomínám.

Když se zrovna nemluvilo o autech, neházelo startérem nebo nejedlo klobásy z grilu, žaslo se a tajilo dech u představení Libora Podmola a Aleše Liemanna, ďáblů za řidítky motokrosových speciálů.

"Viděl's tu blondýnu v první řadě? To je kost, co? Čum, jak ji teď vokouzlim!"

To, co předvádí za řidítky a místy i mimo ně, prostě nemá obdoby. Když umíte na motorce backflip a za letu z motorky vystoupit a zase nastoupit, skutečně nepotřebujete čepici s rovným kšiltem a hustokrutá gesta, abyste byli zatracení frajeři.

  Batman je proti tomu nudnej trapák. Kousky hodné mistra!

Freestyle motokros je šílený sport, který by jistě nadchnul Evela Knievela. Tvrdě dřete na fyzičce, skáčete bez motorky, skáčete s motorkou, mlátíte sebou do hlíny a necháváte se valchovat motorkou, když to občas neklapne, ale výsledkem je neskutečná show plná šílenství a výsměchu smrti do ksichtu. Titul mistra světa FMX, který Libor drží, se skutečně nedává jen za účast. A mezitím si čas od času na čtvrt roku odskočíte flákat se do nemocnice se zlomeným tímhle a sešroubovaným tamtím. Libor měl dva týdny před vystoupením v Bořeňovicích propíchnutou plíci. Nebojte, rozchodil to. Neuvěřitelné!

Žádné hvězdné manýry. Pokec, spousta podpisů a kupa společných fotek.

Spíše komorní setkání Mustangů v Bořeňovicích se tedy skutečně vydařilo. Vyšlo počasí, atmosféra byla rodinná, grilovaných klobásek bylo dost a Mustangů požehnaně. Pokud toužíte po Mustangovi a stále váháte a přemítáte, osmělte se a splňte si sen.

První majitel, TOP stav, nebouraný, žádná koroze, výhodná cena! Věřte eBay...

Díky firmám jako Kloado Mustang se z vlastnictví americké rarity nemusí stát noční můra začínající totálním vrakem v kontejneru místo nablýskané krásky z inzerátu, kvůli dílům nemusíte trávit dlouhé noci na eBay a nemusíte se stát expertem na automechaniku, abyste ho udrželi v chodu. Vlastnictví snu může být docela pohodlné a výjimečně uspokojující. Navíc pak zapadnete do party podobně naladěných lidí, pro které byl Mustang jedinou volbou. Takže znovu mrkněte na zůstatek účtu a zavolejte bankovnímu poradci a snad se brzy potkáme na dalším srazu Mustang Riders.

Trochu bláznivý, ale celkově skvělý den s Mustangy.

Galerie

Komentáře