Miniaturizace hýbe automobilovým světem a tahle epidemie se nevyhnula ani Civicu. S odchodem deváté generace se na věčnost odebraly atmosférické motory, tu desátou už pohánějí jen menší přeplňované jednotky. Temperamentní čtyřválcová patnáctistovka (redakční TEST ZDE) už nám ale předvedla, že Civic dovede umíchat zábavnou kaši i v menších hrncích. Jenže co když ty rendlíky budou jenom tři?

Už technické parametry naznačují, že po atmosférické čtrnáctistovce, kterou litrový tříválec nahrazuje, nám patrně smutno nebude. Třicet koníků navíc a slušný točivý moment pěkně od podlahy se už na papíře jeví jako více než adekvátní náhrada. A ačkoliv nový Civic opět o kus povyrostl, díky intenzivnějšímu nasazení vysokopevnostních ocelí shodil pár faldíků, takže se s ním základní jednotka nakonec ani tolik nenadře.

Dvě stovky newtonmetrů má řidič v pohotovosti už lehce nad dvěma tisíci otáček, při běžné jízdě jsou tedy mnohem rozumněji využitelné a na rozdíl od atmosféry je nemusí lovit až kdesi u pětitisícové hranice. Motor pak neúnavně táhne napříč otáčkovým spektrem a ze svého nadšení poleví, až když ho u šesti tisíc zarazí omezovač.

S ohledem na svoji kubaturu odvádí nový tříválec velmi slušnou práci, bohužel však postrádá výraznější špičku výkonu, která by řidiče motivovala posílat ručičku otáčkoměru do vzdálenějších končin častěji než je nezbytně nutné. Na stádo nedočkavých dostihových koníků natěšených na každý výlet do červeného pole už můžeme u Hondy jen nostalgicky vzpomínat.

Plošší projev tříválce se inženýři snažili vynahradit alespoň intenzivnější zvukovou kulisou. V porovnání s konkurencí je totiž tenhle při sešlápnutí plynu o poznání hlasitější a jadrnější a popohání vás vpřed. Jenže já fandou tříválcových melodií nejsem, takže bych byl raději, kdyby si svůj kakofonický vrkot nechal diskrétně pro sebe.

Jinak je cestování novým Civicem i v případě základního motoru velice pohodovou záležitostí. S přehledem si poradí se svižnými dálničními přesuny, kde se tříválec při konstantním tempu o poznání ztiší, stejně jako s okreskami, na nichž řidič ocení sportovně nízký posez, skvělé řízení, vyšší středový tunel, díky němuž má krátkou řadicí páku s přesnou kulisou vždy ideálně po ruce a samozřejmě také sportovněji laděný podvozek s víceprvkovou zadní nápravou. Škoda jen, že se ruku v ruce s úbytkem válců nevydala stejným směrem také spotřeba. S lehkou nohou šest, ale jinak spíše sedm litrů asi nebude o mnoho méně, než o kolik si řekne silnější patnáctistovka.

S testovaným základním motorem lze Civic pořídit od 469.900 Kč, za které dostanete kupu asistentů, včetně adaptivního tempomatu, systému udržování v jízdním pruhu, rozpoznávání dopravních značek nebo automatických světel. Silnější 1.5 VTEC Turbo nabídne v základu ještě o poznání bohatší výbavu, začíná ale o tučných 170.000 Kč výš. Pokud tedy toužíte po extravagantním a řidičsky zábavném autě, nepotřebujete po silnicích nahánět sto osmdesát koní a tříválcové melodie vám nekroutí uši, bude pro vás nová Honda Civic 1.0 VTEC Turbo zajímavou alternativou k okoukané evropské konkurenci.

Foto: Jiří Čermák

Technické parametry vozidla Honda Civic VTEC 1.0 Turbo: