Začneme hned u designu, jelikož ten je u zaběhlé konkurence právě jedním z hlavních taháků. Ihned si určitě vybavíte Cactuse, který má již druhou generaci a dal vlastně tvář téměř celému lineupu Citroënu. Horizontálně dělená přední světla s „obočím“, bubliny na dveřích, plovoucí střecha a celkově oblé tvarování karoserie. Zde ale nejsme u C3 nebo C4, ale u C5. Větší a dospělejší bráška funky modelů. Tudíž je tu snaha o větší eleganci a i když pořád máte kontrastně zbarvené střešní nosiče, tak auto vypadá přece jen trochu dospěleji. Libí? Nelíbí? Tady si musíte vybrat.

Mezi všemi těmi generickými SUV si Citroën řekl, že zase bude stavět divná auta. A jak víme, když se Citroën chová jinak a nesnaží se zapadnout, tak dělá dobrá auta. Tohoto ducha se snažili přenést i do interiéru, kde hned zaujme „hranatý“ volant. Máte pocit, že se spíše v rozích trochu přidalo na oblouku a to pak působí velice pohodlně. A o takový dojem se snažili francouzští designéři v celém interiéru.

Sedačky jsou doopravdy velice komfortní a jdou trochu proti vlně, kdy všechno od kliky dveří po zpětné zrcátko musí být sportovní a racing. Tady ne. Zde se hraje na styl různými kombinacemi materiálů, barev, vzorů, ale třeba i švů, které se objevují i na palubní desce. Netahejte za něj, zkoušeli jsme to. To u němců uvidíte možná tak u konceptu. Do toho se přidávají velmi dobře graficky zpracované budíky s pěknou animací. Mě opravdu potěšila možnost absolutního zjednodušení přístrojů, jen na rychlost a základní ukazatele, když zrovna nemáte náladu nechat se zalívat informacemi.

To samé platí o palubním systému, který vypadá tak jak by měl vypadat současný systém a snad kromě nutnosti používat displej na ovládání klimatizace mu není co vytknout. Snad ještě kromě „kláves“ ovládání, které se rychle zapatlají. Zase se vám to ale musí líbit, není to německá neměnná utilitárnost ani japonská alternativní ergonomie. Je to francouzské, je to své a přes některé drobné nedokonalé detaily to funguje.

Kromě designu je tu snaha se odlišit i částečným návratem k typicky citroënovské technice. Není tu komplet hydraulický podvozek, který byl dlouhá léta trademarkem houpavých Citroënů. Ale řekněme jednodušší, levnější, ale stále poměrně nadstandardně komfortní kombinace klasického tlumiče s progresivními hydraulickými dorazy. Popravdě jsem měl v tomto ohledu možná až příliš vysoká očekávání.

A tak jsem byl nejdříve lehce zklamaný, když jsem přejel retardér trochu rychleji a neobjevilo se ono plutí na obláčku. Ovšem takhle to ani fungovat nemá. Drobné rázy od rozbité cesty bez problému pobere klasický tlumič s pružinou, které mají ale díky hydraulickým dorazům trochu vyšší zdvihy, a tak mají trochu větší potenciál odfiltrovat běžné nerovnosti. Hlavním přínosem jsou hydraulické dorazy, když trefíte velkou nerovnost a běžně by auto mělo tendenci odskočit.

V tu chvíli si to dorazy rovnoměrně přeberou jak při stlačení, tak uvolnění tlumiče a auto je stále velmi stabilní. Navíc nedostanete ránu do páteře, pokud se tedy zrovna nerozhodnete sjíždět schody. Zároveň se ale inženýři nenechali příliš unést, auto se nenaklání zbytečně moc a máte pocit jisté stopy jak na okreskách, tak ve vyšších dálničních rychlostech. A že motor s novou převodovkou umí vygenerovat pěkné rychlosti.

Základem je stará známá 1,6 THP v tomto případě nafoukaná turbodmychadlem na velice slušných 180 koní a 250 Nm. Tentokrát spojená s novou automatickou osmistupňovou převodovkou EAT8 s až moc zajímavým designem joysticku voliče převodovky. A tato kombinace motoru a převodovky funguje naprosto bezproblémově. C5 Aircross už je docela velký kus auta a 180 foukaných koní dává celému autu víc než dostatečnou a nenucenou dynamiku, abyste vůbec nemuseli přemýšlet nad tím kolik vlastně máte koní.

To je myslím způsob, jakým by se mělo komfortní auto chovat. Nejen být komfortní podvozkem, ale celkovým přístupem. V dálničních rychlostech převodovka dokáže držet motor v nižším spektru otáček a už tak dobře odhlučněné auto neruší skučení motoru. Přitom při rychlém přidání plynu se nebojí držet motor v letu, tak dlouho jak je nutné. Vše se děje elegantně a nenuceně.

Takže, jsou to všechno dostatečně silné zbraně v přebujelém rybníčku městských rodinných SUV? Celkovým charakterem se prolíná určitá upřímnost svého zaměření. Nesnaží se hrát na prvoplánovitou a v tomto segmentu nedosažitelnou sportovnost. Nesnaží se zalíbit všem a tak si aspoň v tomto velice generickém prostředí udržuje jistou rozpoznatelnost a vlastního ducha.

Naštěstí to není jen designová záležitost, ale sekunduje tomu i technika. Ať už trošku jiný přístup k odpružení, tak i velmi schopný systém jízdních režimů, který se může zdát u předokolky poněkud nadbytečný, ale funguje mnohem lépe než by se na první pohled zdálo.

Technické parametry vozidla Citroën C5 Aircross PureTech 180 EAT8: