foto Driversweb.cz

Bratři ve smyku – jaro je konečně zase tady!

Datum článku: 18.3.2011 | Autor textu: Martin Jánský

Zima si už konečně sbalila kufry a zabouchla za sebou dveře. Je čas to oslavit! Nejlépe spálením nějakého toho benzinu při bezcílném, ale velmi zábavném ježdění. Gentlemani, nastartujte své motory! Ale vše není až tak jednoduché...

Čísla na teploměru už jsou konečně zase dvouciferná a bez minusu, sněžná deka se stala pouhou vzpomínkou, azurové nebe a sluneční paprsky vytlačují depresivní šedá zimní mračna. Teplé počasí s sebou přináší celou řadu výhod, které si budeme příštích pár měsíců užívat – nemusíte nejdřív odhazovat sníh nebo škrabat namrzlá okna, než někam autem vyrazíte, motor se stihne zahřát na provozní teplotu dřív, než dorazíte do cíle cesty, a gumy získají podstatnou část přilnavosti navíc. Nemusíte se už bát ledových ploten a sněhových polí (takže vám zbude dost soustředění na kličkování mezi krátery v asfaltu – ale to je snad jen dočasný stav). Konečně zase můžete v klidu vytáhnout svého pečlivě udržovaného mazla, vytočit motor k omezovači a projet své oblíbené okresky, znovu objevovat brzdné body, oživovat si zapomenutou ideální stopu a zkoumat meze maximálního gripu v zatáčkách.

 

A skutečně, na silnicích se zase začínají objevovat čtyřkolové skvosty, které strávily mrazivé období v teple garáží pečlivě zazimované. Supersporty, exotiky, ultralighty, kabriolety, veteráni. Kancelář Driverswebu je poblíž jisté blíže neurčené rovinky v Praze a to, co občas slýchám otevřeným oknem, mě nutí přeběhnout celou místnost i za cenu rozlitých kafí a převrácených židlí. Zase si budu moci ukroutit hlavu, až budu potkávat oblíbená nebo naopak naprosto neznámá a tajemná auta. Už si před zrcadlem trénuji nonšalantně vztyčený palec a výraz kombinující hraný nezájem s respektem a uznáním, abych nevypadal jako idiot, až se kolem zase s řevem prožene 993 Turbo nebo 430 Scuderia a mně nezbude než zírat s otevřenou pusou a pohledem špatně skrývajícím ohromení.

 

Jenže není to zase taková idyla, jak bychom si všichni přáli. Smysluplné teploty a prohřáté silnice probudily také spoustu motorkářů z jejich nuceného zimního spánku. Koho teď napadlo označení „dobrovolní dárci orgánů“, ať si dá okamžitě facku a zamyslí se nad svým pokřiveným charakterem, protože není nic zábavného a dobrovolného v tom, kolik životů zbytečně zhasne každý rok na silnicích. Nemá smysl se dohadovat, na čí straně je větší vina, jestli na raketovou rychlostí létajících motocyklistech, anebo na nepozorných, nezodpovědných či neschopných řidičích. Není důvod tu planě moralizovat. Na téma motorkáři versus automobilisté se toho napsalo již mnoho a ještě mnoho napíše, ale ve finále jde stejně jen o to, jak se dostat zdravý domů a nedostat nikoho do průšvihu.

 

Motorkáři jsou stejní blázni do řízení a rychlých kol jako my. I mezi nimi je spousta skvělých, rozumných a zodpovědných řidičů, kteří by vás zesměšnili i za volantem, a řada bezmozků a frustrátů, kteří nedbají na bezpečnost svou ani těch ostatních. Stejně jako mezi autaři. A pobyt v nemocnici nebo v krajním případě smrt si nezaslouží nikdo z nich. Hoďte za hlavu ego, to nemá na silnici místo. Nezáviďte, když se kolem vás protahují v kolonách, když vystřelí od semaforu dřív, než stihnete nahmatat jedničku, nebo když kolem vás proletí po silnici neslušnou rychlostí. Nezávoďte, nevyhrajete. Raději častěji kontrolujte zpětná zrcátka, přemýšlejte, jestli máte na bezpečné projetí křižovatkou dost času a prostoru, a při předjíždění se zkuste zamyslet, jak s vaším odhadem jistoty toho manévru zamíchá rychle jedoucí motorkář, který se může vyloupnout na támhletom horizontu. Víc předvídejte, víc přemýšlejte, a to i za ty ostatní kolem vás. Buďte zkrátka opatrnější a obezřetnější.

 

Možná se vám tohle všechno může zdát jako sté omílání již řečeného. A skutečně je, ale jen do chvíle, než vám přes kapotu přeletí lidská bytost chráněná proti úrazu pouze tenkou vrstvou kůže a pár směšnými umělohmotnými chrániči. Buďte zatraceně opatrní, protože motorkáře můžete mít za zády dřív, než si řeknete „Co to bylo za ránu?“ Dokonce ještě dřív, než vám sama tahle myšlenka stihne proletět hlavou.

 

Podobný problém, ale otočený naruby, jsou cyklisté. A znovu, pokud jste si zvykli používat spojení typu „obtížný hmyz na silnici“, vrazte si pořádnou facku. Řízení auta je mnohdy skvělá zábava, ale taky obrovská zodpovědnost, kterou musíte přijmout. Zkuste si vzpomenout na dobu, kdy jste neměli řidičák a vyráželi za sluncem aspoň kolmo. Měli jste strach z aut? Není žádná velká legrace jet na výlet, ať už má váš dopravní prostředek kolik chce kol, válců nebo pedálů, a nebýt si jist, jestli se vrátíte celí. Tohle píši zejména proto, že mám mezi nadšenými cyklisty a motocyklisty řadu přátel a moc bych si přál, aby mi zůstali ještě řadu let zachováni při plném zdraví a nemuseli se bát užívat si svou silniční radost.

 

Až zase pojedete za slunečného dne na vyjížďku, dobře se rozhlížejte. Možná vás ďábelským tempem předjede okouzlující sporťák drtící zapadlou venkovskou silničku, možná potkáte elegantní kabriolet relaxovaně plující krajinou s řidičem užívajícím si slunce, teplo a vítr ve vlasech, možná před něčí garáží zahlédnete váš vysněný old nebo young timer a třeba se i osmělíte zastavit a prohodit pár slov s jeho šťastným majitelem a opečovávatelem. Dobře taky pozorujte, jak se všichni motorkáři zdraví. Jsou na stejné lodi a moc dobře to vědí. Kéž by takový pocit sounáležitosti a respektu panoval i mezi autaři, v tomhle se máme ještě hodně co učit, přátelé. Tak až se na vaše záda pověsí motorkář, udělejte mu místo, ať může v klidu předjet. A až vám poděkuje mávnutím ruky nebo nataženou nohou, tak se nechte hřát svým dobrým skutkem a pocitem, že jste někomu umožnili bavit se na silnici, jako se bavíváte i vy. A taky jste mu pomohli, aby dojel domů v pořádku.

Galerie

Komentáře