foto Driversweb.cz

Bratři ve smyku – Těžký život automobilového nadšence

Datum článku: 26.11.2010 | Autor textu: Martin Jánský

Benzín je čím dál dražší, provoz hustší, silnice děravější. Do toho radary, policejní hlídky, naštvané manželky a přítelkyně, nechápavé pohledy přátel a neporozumění společnosti. Našinec to nemá lehké...

Taky se vás ptali, ať už někde ve společnosti, nebo dívky na prvním rande, o co se zajímáte, jaká máte hobby? A odpověděli jste jim popravdě „mám rád auta“? A viděli jste pak jejich nechápavý, případně posměšný pohled? Proč si o vás myslí, že jste nedozrálý kluk, co si i v tak pokročilém věku hraje s hračkami?

Proč jim přijde jako nesmysl do noci pilovat průjezd Eau Rouge ve Spa s Lancií 037 v TOCE? Proč je taková hloupost místo Solženicina hltat články Chrise Harrise? Proč se dívky tváří tak kysele, když je poutáte čtyřbodovým pásem do anatomické sedačky a pak se je snažíte okouzlit dlouhými drifty prázdnými ulicemi nočního města? Jak to, že váš skvělý sporťák ocení pouze jako „hlučný, nepohodlný a děsivě rychlý“? Proč manželka tolik nadává, když slunnou neděli vnímáte jako ideální k pobytu v garáži a věnování se mytí a údržbě vašeho auta? Proč se kolegové v práci po sobě tak tázavě dívají, když jim půl hodiny nadšeně vysvětlujete rozdíly 911 GT3 oproti 911 GT3 RS? Sledovat sestřih z rallye místo Ordinace? Nikdy! Obrovská malba Mercedesu SLR Stirlinga Mosse a Davida Jenkinse protínající cílovou pásku Mille Miglia 1955 pověšená nad manželskou postelí? Prý jen přes její mrtvolu! Cesta na nákup tou delší cestou, tam přes ty pěkné zatáčky, jak se v nich vždycky tolik bojí? To jste se zbláznili! Místo víkendu s rodinou vyrazit s kamarády na závody do vrchu? Rozvod!

Dobře, můžete být raději sám. Ale tím se nevyřeší vše. Vyrazíte na silnice, trošku se provětrat po těžkém týdnu v práci. Ploužíte se městem, aby si vás nevšimly radary. Drncáte chvíli po kostkách, až vám drkotají zuby. Za městem šikovně využíváte schopností sportovního podvozku, abyste se vyhnuli všem kráterům, které po sobě zima v asfaltu zanechala a které lenivý cestář nepovažoval za nutné spravit. Přes horizont se v protisměru vyřítí nějaký mamlas, který neumí bezpečně předjíždět, a když konečně dorazíte ke svým oblíbeným zatáčkám celí natěšení na trochu zábavy, dojedete před sebou starého pána ve škodárně, který má dost starostí s tím, aby se udržel na silnici, natož aby vás pustil. Nebo je tam hlína a bláto z polí utroušená zemědělci. Nebo začne příšerně pršet. Prostě je něco zatraceně špatně. Sakra!

Tím to ale nekončí, protože tu máme účty za benzin, účty za gumy, účty za servis. Dálniční známky, pojištění, parkování. Zácpy, mýtné, emise. Radary, GPS velkého bratra a černé skříňky. Zoufale nudné hatchbacky, mpvčka, elektromobily. Zákazy, omezení, nařízení. Restrikce, buzerace. Proč musím takhle trpět? Mám tohle všechno zapotřebí? Nebylo by mi lépe bez toho pitomého auta? Navíc vás ani nikdo nepolituje, protože vám žena utekla. Sakra!

Jenže pak to přijde. Třeba najdete na webu video, kde Ari Varanem šplhá s Peugeotem 405 na Pikes Peak, a vy jen nevěřícně zíráte, jak si v tom kalupu klidně zakrývá rukou slunce v zorném poli. Třeba se na pumpě potkáte s chlapíkem v Integře Type-R a u kafe spolu propovídáte hodiny na téma točivý atmosférický motor proti turbomotoru. Třeba pojedete znuděně krajinou na nákup do toho obrovského obchoďáku vedle ve městě, kde mají ty skvělé slevy, jak si přeje vaše milá již tři týdny, a hle, zatáčky. Krásně otevřené, všude je vidět. Asfalt je slušný, protože tu prostě nikdo nejezdí. Na tyhle zapomněl i čas. Trefíte první apex, trefíte druhý, ideální výjezd, vracečku vezmete pořádně pod plynem, šikanu říznete jen drobným pohybem zápěstí a v poslední otevřené necháte trochu sklouznout zadek. Spolujezdkyně strachy ani nedutá a pevně se drží, čeho může, a vy se usmíváte od ucha k uchu. No není ten svět dokonalý? Sakra jo!

Svět je tak trochu šílený, leckdy nepříjemný až zlý. Nic vám nedaruje zadarmo a o to místo na něm se musíte pěkně porvat. Ale když z těch temných mračen vysvitne slunce, zjistíte, že je to vlastně někdy docela fajn. A když potkáte další podobné blázny, jako jste vy, hned se lépe dýchá. Jeden opečovává své staré, dobré Capri, druhý amatérsky závodí na letištích, třetí se celé dny hrabe v motorech a působivě vypráví o zvláštnostech přímých vstřiků. Další si zkouší první drifty na parkovišti u Billy, jiný doma staví repliku Porsche 356 kupé a ten poslední prohání stařičký Peugeot 205 GTi po opuštěných okreskách a sní o Quattru S1, spolujezdci s rozpisem a průletu po Col de Turini. Všichni jsme blázni a snílci a jsme v tom spolu. V jednotě je síla. A pravých automobilových bláznů je na tomhle serveru i na silnicích pořád plno. Tak hodně šťastných a zábavných kilometrů, bratři ve smyku.

Galerie

Komentáře