foto Driversweb.cz

300 zatáček Gustava Havla Hořice 2011 – smekáme

Datum článku: 16.5.2011 | Autor textu: Martin Jánský

Sice jsme web pro autaře, ale fakticky nás dokáže nadchnout jakákoliv zábava vonící benzinem. I ta jednostopá. A pokud je šance vidět klasický závod se 75letou tradicí konající se na uzavřené okresce, rozhodně si ji nenecháme ujít.

Tím, čím je pro nás, automobilové nadšence, Nürburgring, tím je pro motorkáře Isle of Man. Mekka, kterou by měl každý jednou navštívit. Šílený závod na uzavřené okresce, kde jsou místo bezpečnostních zón kamenné zídky a oplocené zahrady, místo štěrkových pastí rovnou srázy k moři. Diváci jsou většinou spořádaní, větším problémem jsou ovce skákající na trať z luk, kde se pasou. A mezi tím letí závodníci na svých motorkách zatáčkovitou tratí přes četné hrboly a slepé horizonty průměrnou rychlostí přes 200 km/h. Průměrnou rychlostí! Jedou podle paměti spíš než "na oko", protože v té rychlosti toho ani moc nevidí. Vlastně, Zelené peklo je proti tomu vlastně docela čajíček.

300 zatáček Gustava Havla je zmenšenou a poněkud krotší variantou závodu na ostrově Man, ale stále respektovaný závod mezinárodní úrovně, který pořadatelé udržují na vlastní náklady. V okolí východočeských Hořic se uzavře okreska, která tvoří okruh vedoucí z lesa klesáním do města, skrz centrum Hořic a stoupáním zase nahoru k cílové rovince, celkem 5,15 km s výškovým rozdílem 90 m (dnešní verze je pouze částí původního okruhu). Nejsou tu sice zídky, útesy a bláznivé ovce, zato má okruh hojnost pouličních lamp, plotových pletiv a stromů v lese. Nejsofistikovanějším bezpečnostním prvkem jsou pytle plné starých hadrů. Diváci jsou naštěstí docela spořádaní. Man TT (Tourist Trophy) i 300 zatáček je okruh závodů starého střihu, kde limitem nejsou možnosti stroje, ale vaše odvaha. Opatrnost vás jen brzdí, pud sebezáchovy rovnou vypněte, sebedestruktivní sklony výhodou.

Ideálně hladká okreska s utaženými i otevřenými zatáčkami, do kterých ale většinou pořádně nevidíte, část přes město těsně kolem obarvených vysokých obrubníků. Všude kolem zdi domů, lampy, ploty zahrad, rigoly kolem silnic a lesní porost. Minimální prostor pro chybu. Kolo za kolem na plný plyn, stále na hranici rizika, prát se s ostatními o desetinky v kvalifikaci, o pozici v závodě. Stopětadvacítky, dvěstěpadesátky, klasiky, šestistovky, velké jednoválce a na vrcholu všeho kategorie nad šest set kubíků (rozumějte litry). A nejde o žádné výletní tempo, průměrná rychlost je u nejnižší třídy kolem 110 km/h, u nejrychlejších dokonce přes 130! Cílovou rovinkou prolétávají závodníci někde kolem 190 a už mají plné ruce brzdění a rovnání stroje, aby se protáhli první zatáčkou v klesání do dalšího kola. Pekelně strašidelné.

Nejrychlejší jezdec je největší blázen, magor a sebevrah. Michael Pearson v sobotní odpolední kvalifikaci kategorie nad šest set pokořil traťový rekord s průměrnou rychlostí 132 km/h a časem o více než dvě sekundy rychlejším než druhý v pořadí. A to jen pár desítek minut poté, co se infarktově přetahoval o pole position na úrovni desetin vteřiny s Jirkou Brožem v kvalifikaci šestistovek. Kdepak, rozhodně žádné flákání, žádné lážo plážo vyjížďky, žádná amatéřina. Závodění na vysoké úrovni, závodění na krev.

A to, bohužel, doslova. Kromě řady pádů bez zranění jezdců, jen s poničenými stroji, si víkendový závod vyžádal dva životy jezdců a jedno těžké zranění. Už v sobotu neunesl organismus jednoho z veteránských jezdců závodní zátěž, který těsně po své jízdě omdlel a zemřel, v neděli v závodě šestistovek o sebe zavadili dva jezdci, jeden vyletěl do lesa, druhý, šťastnější, skončil s těžkým zraněním na silnici. Závodní program byl poté ukončen.

Smekáme klobouk před odvahou všech jezdců, kteří se tohoto klasického závodu účastní. Na rovinu říkáme, že jejich odhodlání je naprosto mimo naše chápání, a právě proto k nim máme maximální respekt. Obdivujeme jejich zapálení pro věc, se kterým jedou pilu v tak nebezpečném prostředí. Každý, kdo dojede, je vítěz. Doufáme, že tento závod bude zachován jako slavnost všech bláznů do silniční zábavy a jako oslava památky hrdinů let minulých. Přejeme si, aby si závod ponechal svou tvář i podobu se silným historickým odkazem, přejeme si také, aby za pokus o jeho pokoření už nikdy nikdo nemusel zaplatit cenu nejvyšší.

Redakce Driverswebu přeje brzké uzdravení zraněnému jezdci a vyjadřuje upřímnou soustrast pozůstalým rodinám a přátelům obětí minulého víkendu. Čest jejich památce i památce všech ostatních jezdců, jejichž život si závodění na hořickém okruhu vyžádalo.

Galerie

Komentáře