foto Driversweb.cz

Tesla Model S 85D – zítřek již dnes

Datum článku: 24.2.2016 | Autor textu: Martin Jánský

Pokrokové technologie, neotřelé přístupy a pohon budoucnosti – to je Tesla, digitální auto v analogovém světě. Jak do něj zapadá? Funguje jako auto? Přizpůsobí se vám, nebo se vy budete muset přizpůsobovat jí?

A tenhle vtip znáte: Plazí se to osmdesátkou v pravém pruhu na dálnici a uvnitř jsou tři vyklepaní kluci hypnotizující ukazatel dojezdu, co je to? To je Tesla s novináři, co si špatně propočetli trasu a nejeli dost šetrně, takže se třesou strachy, jestli dojedou až domů nebo budou potupně volat odtah. Hahaha!

Všechny cesty elektromobilů začínají i končí u nabíječky.

Jenže mně to moc vtipné nepřijde – vlastně posledních pár dní, co plánuji redakční roadtrip s Teslou, se skutečně děsím, že právě takhle skončíme. Cílem je dojet do Krušných hor a najít pěkné lokace na focení a zároveň otestovat dojezd Tesly, takže vyrážíme na zhruba třísetkilometrový okruh s dojezdem po nabití ukazujícím 356 km. Což zní v pohodě. Jenže připočtěte pár kilometrů navíc na jízdní focení, náročná horská stoupání a žádnou dostupnou dobíjecí stanici v druhé půlce trasy a rázem to vypadá na drama před cílovou páskou.

Máme nabito, hra začíná!

Takový je totiž život s elektromobilem, který pro vás má přichystanou řadu zcela nových nástrah – trasu si musíte pečlivě naplánovat s dostatečnou rezervou a důkladným průzkumem dostupných nabíječek po trase, nakupovat nejezdíte do obchoďáků, kam chcete, ale kde je dobíjecí stanice. Úplně nový způsob uvažování, úplně nová dimenze motorismu.

Kůže, dřevo, hliník a spousta technických hraček. V pořádku, velmi v pořádku!

Faktem ale je, že elektřina v autě jako pohon vážně funguje. Vlastně až neskutečně dobře! Představte si kdykoliv a snadno dostupný, okamžitý, neustávající zdrcující zátah od nuly do velmi nezákonných rychlostí, při kterém slyšíte jen… ticho. A trochu bzučení, ale to je vážně všechno. Není to jako start proudového letadla, protože nenabíráte rychlost postupně, ale okamžitě. Není to, jako když vás vystřelí z děla, protože to probíhá zcela bezhlučně. Nejvíc se to asi blíží teleportu – jedete spolu s ostatními 50 km/h v měřeném úseku, za posledním radarem to trochu přišlápnete a… najednou jste o pár stovek metrů jinde ve dvojnásobné rychlosti.

Mlha milosrdně skrývá uhelnou elektrárnu a dotěrnou otázku, odkud se ta elektřina pro "čisté" elektromobily bere

Vyrážíme s fotografem Honzou a kolegou Matějem z Prahy v naprostém pohodlí koženého, vyhřátého interiéru a za pohupování komfortního podvozku, dokonalé ticho ruší jen vzdálené hučení valení kol a šumění větru kolem bezrámových oken, které snadno přehluší kvalitní audio (normálně by se o to postaral rachot spalovacího motoru). Bezstarostní kluci jsou zjevně v dobré náladě – Honza si brouzdá na obrovském displeji palubního infotainmentu po internetu a Matěj nám vypráví o letadlech, která pozoruje panoramatickým střešním oknem – ale já začínám mít nervy na pochodu.

  Na tom by se hrál Tetris! /// Když se z designu stane architektura

I když totiž plyn jen lechtám, dodržuji rychlostní limity a po dálnici plachtím dokonce jen stodvacítkou, kilometry dojezdu ubývají rychleji, než jak naskakují na počítadle délky našeho tripu. Když po 80 ujetých kilometrech zmizí z dojezdu rovná stovka, vyměknu a zastavuji v Chomutově u poslední dobíjecí stanice na naší dlouhé trase. Naštěstí je právě čas oběda, takže se to hodí, a když se o hodinku později k autu vracíme, ukazuje zase dojezd nějakých 350 kilometrů. Jsme zpátky ve hře!

Naprosto tichá stíhačka na lovu neopatrných chodců

Po odvrácení akutní hrozby bídné smrti u krajnice se mi jede o mnoho příjemněji. Stoupáme nad Chomutov táhlými oblouky po silnici číslo sedm, kde na to můžu konečně trošku šlápnout a plavný podvozek může ukázat svou tuhou stránku, i díky své váze se Tesla v zatáčkách přisaje k asfaltu a prostě drží. Přesně tak, jak to od své luxusní limuzíny chcete.

Drží jako přisátá. Klidně jí můžete pořádně naložit!

Co ale nechceme, je houstnoucí mlha. Doufal jsem, že šedo v nížinách vystřídá slunečno na horách, ale zatím s každým nastoupaným metrem se noříme do bílého mléka hlouběji a hlouběji. Odbočujeme na známou a krásnou silnici 223 směr Klínovec a blížíme se k farmě větrných elektráren, která jako zázrakem vykukuje z inverzní duchny ozářená sluncem a vytváří tak strašidelně krásné panorama, které bere dech. Jestli se nám někdo nahoře snaží naznačit, že tohle je ta správná cesta od znečištěného ovzduší, jasnější signál už vyslat nemohl.

Strašidelně krásné panorama nám zcela vzalo dech

My tu ale nejsme kvůli filozofování ani řešení energeticko-ekologické otázky, my si chceme prostě jen zajezdit. Noříme se zpátky do husté mlhy a po klikaté horské okresce směřujeme dál do srdce Krušných hor. Tesla měří na délku pět metrů a váží 2,2 tuny, ale stejně se dokáže zatáčkami prosmýknout až nečekaně hbitě, za což vděčí nejen dobře naladěnému vzduchovému podvozku, ale hlavně nízko posazenému těžišti díky kompaktnímu pohonu a bateriím v podlaze. Na výjezdu to stačí přišlápnout a pohon všech kol distribuující 600 Nm od nulových otáček se postará o skutečně drtivé zrychlení a úžas všech na palubě.

Tak přesně odsud nepochází většina energie v síti. Elektromobil dává ale velký smysl nejen jako vyjádření eko-přátelskosti...

Samozřejmě ji při troše snahy a velké dávce odvahy (nebo blbosti) dokážete dohnat do úzkých, kdy pocítíte nepříjemný vliv hmotnosti a majestátnosti celého auta, bezpečně nedotáčivé naladění podvozku a trochu zmatkující pohon všech kol (na sněžné driftování Tesla asi nebude to pravé), ale to už jste daleko za hranou toho, co je rozumné na silnicích předvádět a zcela mimo obálku schopností luxusních limuzín.

Pozor, v mlze číhá Rakosníček! Nebo možná rakosníci...

Klínovec nás místo spektakulárního výhledu z vysokého útesu přes moře nízké oblačnosti zalité sluncem, ve který jsem doufal, vítá mlhou tak hustou, že by se dala krájet, a ledovým větrem pronikajícím do všech tělesných záhybů, tak raději skáčeme zpátky do auta a vydáváme se na nejradostnější část cesty – na sjezd do Karlových Varů.

900 km tímto směrem leží Paříž. Krásná, že?

Klesání je největší přítel elektromobilisty, protože místo rychle ubývajících kilometrů dojezdu vám naopak radostně naskakují nové a zcela zadarmo (a ještě při tom šetřím brzdové kotouče i destičky, které by se jinak s hmotou auta docela nadřely). Tesla na to má dokonce graf, který z výhružných červených kopců vysoké spotřeby právě klesá do zelených údolí blahodárné rekuperace. Lidi s elektromobily budou asi jediní, kdo se bude radovat, že to se světem jde z kopce…

Po náročných horských výstupech se choulíme v láskyplné náruči rekuperace

Za Vary se ale postupně krajina noří do tmy pozdního zimního odpoledne, jež alespoň zakrývá to smutné šedo vůkol závojem tajemna. Pomalu na nás padá únava, perfektní příležitost vyzkoušet tolik opěvovaného autopilota. Stačí nastavit tempomat a zapnout automatické řízení, pak jen pustím volant a zírám, jak nás elektronický mozek ve spolupráci se senzory vede po silnici nejen rovně, ale i v zatáčkách. Hodně zvláštní pocit, ale rychle se na něj zvyká.

"Ty vole, fakt na to nesahám, jede to úplně samo!"

Pravda, něco podobného umí dnes už celá řada aut (třeba i obyčejná Octavia), ale Tesla zachází daleko dál – zvládá širší rozptyl rychlostí, dokáže přejíždět mezi pruhy a vykroužit daleko ostřejší zatáčky a hlavně vás neustále nenutí držet volant. Přeci jen vám však neradím usnout nebo přesedat na zadní sedadlo, tak bezchybný tenhle systém zase není – na okresce ho rozhodí hrboly, záplaty nebo chybějící čáry, na dálnici však funguje prakticky bezproblémově, takže vám dovolí za volantem víc odpočívat.

Upozornění: Tato fotka byla pořízena s profesionálním řidičem na uzavřené silnici. Doma to nezkoušejte!

Zbytek cesty tak utekl dost rychle a do Prahy nakonec dojíždíme s rezervou 100 km dojezdu – což je zhruba tolik, kolik jsme v Chomutově „natankovali“, takže riziko ztroskotání bylo skutečně nepříjemně reálné. To byl však jediný problém na celé trase, jinak si Tesla počínala naprosto spolehlivě a zcela nás odzbrojila svými vlastnostmi a schopnostmi. Bezhlučná a komfortní, rychlá a sebejistá, vypadá fantasticky a stejně fantasticky se i řídí. Zaručujeme vám, že se v ní budete cítit skutečně výjimečně – a na tom u luxusní limuzíny záleží nejvíc. Nebojte se a udělejte krok do budoucnosti, Tesla vás vážně ohromí.

Pokud se o technologiích Tesly a životu s ní chcete dozvědět víc, přečtěte si náš BLOG!

Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti BusinessLease. Pokud vám přijde Tesla na koupi příliš drahá, BusinessLease umožní právnickým i soukromým osobám dlouhodobý pronájem za cenu od 36 tis. Kč měsíčně s komplexním servisem, což zhruba odpovídá nákladům za běžnou manažerskou konfekci od Audi nebo BMW.

Foto: Jan Svoboda

 

Technické parametry vozidla Tesla Model S 85D:

Základní cena vozu

cca 2,7 mil. Kč

nebo 36 tis. Kč měsíčně

Motor

dva třífázové elektromotory

Uložení motoru

jeden na přední nápravě, druhý na zadní

Výkon

315 kW (422 koní)

Točivý moment

600 Nm

Hmotnost

2 188 kg

Výkon/hmotnost

192 koní/t

Zrychlení 0−100 km/h

4,4 s

Max. rychlost  

249 km/h

Převodovka

automatická, 1 rychlost

Poháněná kola

všechna čtyři

Dojezd

434 km

Kapacita baterií

85 kWh

Zavěšení přední nápravy

dvojité lichoběžníky

Zavěšení zadní nápravy

dvojité lichoběžníky

Rozměr pneumatik

245/45 R19

Délka

4 976 mm

Šířka

1 963 mm

Výška

1 435 mm

Rozvor náprav

2 959 mm

Objem zavazadlového prostoru

894 l

 

 

Potěšilo nás: Zklamalo nás:
+ První skutečně použitelný elektromobil    – Pár drobných nedodělků   
+ Nálož pokrokových technologií  
+ Neskutečný komfort při běžné jízdě  
+ Snese i ostřejší tempo  
+ Skutečně luxusní zážitek  

Galerie

Komentáře