Probouzí mě ptačí štěbetání. Když otevřu oči, je za oknem modrá obloha a na sousední střeše silné paprsky vykreslují ostré stíny. Konečně, konečně po dlouhých měsících temna nastává doba pro petrolheady zaslíbená. Můj šťastnější kamarád asi už od časného rána způsobuje zvukem svého Datsunu 260 Z vlhnutí kalhotek okolojdoucích slečen, které letos poprvé oblékly minisukně. Můj jednou stopou postižený kamarád se navléká do krunýře a chystá se vyvracet si zápěstí na nějaké malebné okresce. Lidé s vysokým oktanovým číslem krve prostě příchod jara vítají a oslavují stejně velkolepě jako naši pohanští předkové. Dlouhá fronta lidí před kanceláří dopravních podniků, čekající na další čtvrtletní kupon, nás má za blázny, ale nelze s tím nic dělat. Je to období změny šatníku. Konečně si místo kabátu mohu oblékat lehkou bundu v barvách Gulfu, místo zimních bot s tlustým traktorovým vzorkem tenisky s podrážkou tak tenkou, že mi vadí i zrnko písku, a na ruce místo vlněných rukavic nasadit tenké řidičské bezprsťáky, díky kterým agresivní pot z dlaní tak rychle nezničí kožený volant.

Když se konečně odeberu do garáže s krabicí v podpaží plnou drobností, jež jsem za dlouhých zimních nocí nalovil na eBay pro svou milovanou plechovku, můžu se opět radovat ze života. Pokud jste nadšenec do aut, je úplně jedno, jestli v té garáži najdete trabant nebo Veyron. Hlavně když tam stojí vaše skutečná záliba, věc, pro kterou utrácíte za součástky a palivo mnohem více peněz než za svůj šatník (k nelibosti vaší přítelkyně). Jeremy tvrdí, že by tam měla stát Alfa Romeo (aspoň jednou v životě, než vás definitivně otráví její nepojízdnost a vy se jí zbavíte na úkor dalšího benzinového šílence). Můj kamarád, kterého sem nikdy neviděl v jiném tričku než v tom s reklamním podpisem Romana Kresty na pravém rukávu, považuje za vhodný inventář garáže pouze modré WRX STi se zlatými disky. Ale stejně tak se dozvíte, že to u petrolheada smí být jen BMW nebo Civic Type-R nebo cokoliv vyrobeného před rokem 1975.  Ve skutečnosti na tom zas tak nezáleží, je to o osobních preferencích každého jedince a i zachovalý favorit po dědečkovi dokáže někomu vykouzlit úsměv alespoň tím, že nerezaví a dělá majiteli radost.

Když člověk, který má ke svému vozu skutečný vztah, poprvé na jaře nastartuje, ví, že i ten stroj se chová jinak. Oba společně cítí, že všechna sůl, která kdy v zimě byla nabalená v podbězích, a prach nalepený na zadním nárazníku budou zapomenuty. Že je před vámi mnoho krásných týdnů, kdy budete opět pilovat trefování apexů a pak v garáži montovat nové nevyviklané krytky na šrouby v interiéru. Je velký první jarní den a vy si odmítáte připustit nadcházející měsíční uzávěrky nebo zkoušky ve škole. Odmítáte se zabývat tím, že jakmile si utrhnete aspoň půl den volna na projížďku a budete se na ni měsíc těšit, tak vám 30 minut před tím smočí naleštěnou kapotu přívalový déšť. Teď ještě ne, teď když poprvé vyjedete z garáže, jste plní optimismu a nadšení z nadcházejících měsíců.

Samozřejmě s příchodem jara se pojí mnoho krásných ceremoniálů. S nadšením se pouštím do mytí celého vozu. U ničeho tak krásně nerelaxuji, jako při vymývání všech spár na karoserii včetně míst za poznávací značkou. Navíc můžete i nasadit krásné letní disky a ty ošklivé s hlučnými pneumatikami schovat do nejzazšího kouta garáže. A pak se nemůžete vynadívat, jak po dlouhých měsících se lak vašeho vozu opět leskne jako na prospektech automobilky nebo na pozadí vašeho monitoru, které vám zimu zpříjemňovalo pohledem na váš vůz zaparkovaný někde v kempu. A pak i luxování interiéru a čištění všech lamel na výdechu klimatizace malinkým kartáčkem, leštění skel a doplnění nových žvýkaček do popelníku. Ta spokojenost nad výsledkem, který potrvá pár krátkých chvil, než poprvé svezete svou partnerku, která nejenže zadupe čistě vyluxované koberečky, ale ještě vám připomene, že doma neutřete od prachu ani jednu poličku. A také neopomenout kontrolu oleje. Dolívání nádobky ostřikovačů s optimistickou žlutou tekutinou si vyloženě užívám.

Je to vážně skvělý den. Konečně po přípravách vsouvám klíček do zapalování, otáčím a naslouchám zvuku motoru. Náhle se ale ozývá výstražné pípání. Co se děje, kontrolka nesvítí ani nebliká, pásy zapnuté, dveře zavřené, tak co se k sakru děje? Asi se mi to jen zdá, promnu oči a náhle, co to? Ležím v posteli, za oknem tma, kterou prosvítá jen sousední bílá střecha, na kterou se snáší další molekuly H2O ve špatném skupenství. Temnotu v místnosti narušuje jen přísvit telefonu, jehož budík mne právě vytrhl s petrolheadí obdoby vlhkého snu. Není sobota, ale úterý, a není duben, ale konec února. Místo krásného sblížení s vozem mě čeká zametání před garáží a mrazivá cesta prokřehlým vozem s depresivní vyhlídkou na to, že až se večer budu vracet, bude stejná tma jako teď. Musím ale zkontrolovat eBay, jestli ještě mají ty blinkry z faceliftové verze.

Autor: Martin Tolar

Líbí se vám tento článek? Nebo jste pobouřeni? Napište nám vás názor dolů do diskuze pod článkem. Máte pocit, že byste to uměli taky? A třeba ještě lépe? Milujete auta a vše kolem a máte světu co říci? Rádi vám dáme prostor! Přihlašte se do našeho konkurzu a ukažte, co umíte! Klikejte zde.