foto Driversweb.cz

BLOG: Proč nemám rád MX5ky

Datum článku: 19.9.2018 | Autor textu: Tomáš Brynda

V první řadě bych chtěl říct, že to není tak úplně pravda a že je rád mám, ostatně sám jsem jednu Miatu dva a půl roku vlastnil a nedávno úspěšně prodal. Je to krásné, malé a roztomilé autíčko, a to je hned první problém.

Problém první: je až příliš roztomilá. Pokud jste si mysleli, že je to skvělý lapač na holky, tak vás zklamu, není. Největší radost dělá auto malým dětem. Image velkého drsného chlapáka vám mazdička prostě před okolím nevytvoří, a tak se hodí spíše k drobnější blondýnce s malým pejskem v kabelce.

Pojďme se ale zaměřit na to, jaká MX5 je a jak jezdí. Ve světě sportovních aut je to vlastně taková Octavie mezi rodinnými auty. Jeďte na jakýkoliv track day nebo autosraz a narazíte tam na smečku Miat různých generací a v různých fázích úprav či rozkladu.

Problém druhý: udržet Miatu provozuschopnou. Ona totiž Mazda jaksi pozapomněla, že by bylo fajn udělat nějakou antikorozní ochranu. Pokud svoji krásnou Miatu chcete používat i v zimě, připravte se na to, že ji po 2 až 3 zimách vymetete z garáže smetáčkem a můžete upalovat k dealerovi pro novou.

Je celkem jedno, jestli máte první, druhou či třetí generaci (u čtvrté ukáže čas), reznou zkrátka všechny. A stejně rychle. Občas jsem měl pocit, že se na ni stačí špatně podívat nebo na ni kápne voda a hned z ní kousek odpadne. Mezi majiteli panuje názor, že je to přirozené samoodlehčování a že je to ve výsledku vlastně přínos pro sportovní svezení.

Základní sériová MX5 je ideální na výlet dvou slečen (nebo dvou chlapců) někam na zmrzku a pokochat se krajinou. Ne, v sériovém stavu to opravdu není žádný velký sporťák, jak si mnozí zbožně myslí. Je potřeba jí dost zásadně pomoci k tomu, aby při rychlé jízdě fungovala a dala se provozovat ostřeji.

Teprve až vyměníte standardní „offroad“ podvozek za nějaký plně stavitelný, až nainstalujete tužší stabilizátory, použijete lepší brzdy, vyměníte to obrovské kormidlo z lodi za normální volant a pořídíte kvalitní sedačky, na kterých nesupluje boční vedení středový tunel ze strany jedné a z druhé dveře, až přidáte několik výztuh podvozku, dáte ochranný rollbar (bez něj tu pojízdnou rakvičku na rychlé ježdění opravdu nechcete provozovat), tak můžete říci, že je auto schopno být celkem zábavné a vhodné na sportovní ježdění po okruzích a broušení okresek.

Jenže tohle všechno platí do té doby, než na svojí oblíbené okresce potkáte větší kopec nebo nějakého tatínka s TDI pod kapotou. A pokud nebude chtít, abyste ho předjeli, tak ho prostě nepředjedete.

Problém třetí: Miata zkrátka nemá výkon. Myslíte si, že to není pravda a že stačí si podřadit a zmizet v dáli? Ne, bohužel. Auto pouze promění další benzín ve větší řev, ale zrychlení se nekoná, holt se zařadíte zpět a čekáte na zázrak. Večer se zklamaní vrátíte domů a přemýšlíte, co dál se životem… Sebevražda není nejlepší řešení, zapálit auto také ne… a tak začnete lustrovat internet.

Na google zadáváte termíny jako „turbomiata“ nebo „superchargered mx5“. Záhy zjistíte, že je to sice proveditelná varianta, ale celkem nákladná. Navíc až toho šnečka pod kapotou uvidí technik z STK, tak nejspíše nebude sdílet stejné nadšení jako vy.

S vlastnictvím Miaty jsme po nějaké době s jedním kamarádem narazili na ten samý problém ‒ zoufale nám chyběl výkon. Oba jsme se k tomu postavili jinak. Zatímco já si stojím za tím, že nejlepší způsob, jak u MX5 zvednout výkon, je prodat MX5 a koupit něco, co větší výkon má, tak kamarád šel cestou zastavění turba. Jak to celé dopadlo?

Já mám peníze „v šuplíku“ a čekám, co se kde objeví zajímavého, a kamarád má po šesti měsících ladění foukanou bestii, co trhá asfalt! Anebo nemá?

Bohužel... Po půl roce práce a obrovském balíku peněz má auto stále nepojízdné. Ale až to jednou bude jezdit, tak to bude něco!

Kolem těchto roadsterů se točí velká fanouškovská základna po celém světě. U nás je komunita také velmi rozsáhlá a plná skvělých lidí. Jsou mezi nimi vyznavači originálního stavu na kochačky po okolí, ale i fanoušci všemožných úprav, takže lze na srazech narazit na ledasco. Jedna věc všechny fanoušky spojuje, a tou je, řekl bych, až fanatická láska k tomuto malému japonskému sporťáku.

Když se totiž takového člověka zeptáte, co by vám doporučil za sportovní auto, odpoví jednoslovně: Miata.

Jaké rodinné auto? Miata.

Rodinné auto pro čtyři? Potřebuješ dvě Miaty.

A jakou jachtu? Jedině Miatu.

Zkrátka: „Miata is always the answer.“

Většina majitelů nedokáže ocenit jiné auto než právě MX5 a nic lepšího pro ně zkrátka neexistuje.

Chcete příjemný malý roadster na výlety po okolí? Kupte si ji a neuděláte chybu. Chcete se za volantem něco naučit a máte rozpočet 200 000 Kč? Kupte si první nebo druhou generaci, ale počítejte s tím, že nákupem auta to nekončí a právě vstupujete do kolotoče všemožných úprav a ladění. To je na ní vlastně to hezké a otravné zároveň. Člověk si ji může v podstatě postavit sobě na míru, ale pak se stává, že půl sezony místo sezení v ní ležíte pod ní.

Mě na ní nejvíc štve nevyužitý potenciál. Snaží se o image sporťáku, ale výkon má jak sekačka na trávu. Má skvělý podvozek, ale kvůli skládací střeše se nepříjemně kroutí. Proč nemůžou být dvě verze? Proč? Jeden roadster na pohodovou jízdu s nebem nad hlavou a jedno coupé s pevnou střechu a potentnějším motorem pro ty, co to s ježděním myslí vážně? Mazdo?

Komentáře